Slovenský vstup do eurozóny nicméně ještě na konci června budou probírat hlavy států na summitu EU a definitivní souhlas vydají unijní ministři financí v červenci. Na summitu rovněž stanoví kurz, za nějž si Slováci budou měnit slovenské koruny na eura. Podle diplomatických zdrojů se dá předpokládat, že tento kurz bude stejný nebo podobný jako takzvaná středová hodnota koruny, která činí 30,126 SKK/EUR.

Slovenská koruna by se měla stát historií krátce po 1. lednu 2009. Nezmizí ovšem ze dne na den, přestože slovenská vláda dala přednost scénáři, který se nazývá velký třesk. Ještě 16 dní po Novém roce bude pokračovat společný oběh koruny a eura. Obchodníci by ale již měli vydávat jen euromince a eurobankovky. Dvojí ceny v obchodech však zřejmě ještě nějaký čas po přijetí eura budou k vidění, podobně jako tomu bylo v jiných zemích při přechodu na společnou měnu.

Slovensko bude na několik let zřejmě poslední z postkomunistických zemí, která přijme euro. Dalším kandidátem by mohlo být Polsko, které sice nemá stanovené datum plánovaného vstupu do eurozóny, ale často se hovoří o roku 2012. České republika rovněž nemá stanovené datum, ale rok 2012 jako u Polska nejspíš nepřipadá v úvahu

Unie už nemá námitky proti českému deficitu

Evropská unie už nemá námitky vůči českému a slovenskému deficitu. EU v úterý totiž ukončila proceduru pro nadměrný rozpočtový deficit, kterou vůči Česku a Slovensku vedla od roku 2004.

Schodek veřejných financí pod požadovanou hranici tří procent HDP klesl v Česku v roce 2006, kdy činil 2,7 procenta HDP. O rok později klesl až na 1,6 procenta HDP. Podle nedávné prognózy EK by pak letos mohl dosahovat 1,4 procenta a za rok 1,1 procenta.

Za překračování deficitu hrozí teoreticky v krajním případě i citelné sankce - až pozastavení evropských dotací. K tomuto řešení nicméně zatím Brusel v historii ani jednou nepřistoupil.

Kromě ČR a Slovenska se ke stejnému kroku unie rozhodla i v případě dvou zemí, v nichž už se eurem platí - Itálie a Portugalska.