Právu to potvrdil mluvčí ČNB Pavel Zúbek. Dokumenty o státní pomoci zpracovává pro antimonopolní úřad kromě ČNB i ministerstvo financí. Týkají se totiž všech bank, kterým byla v minulosti poskytnuta. Protože u Agrobanky a částečně i Investiční a poštovní banky vystavovala garance centrální banka, připravuje dokumenty týkající se těchto dvou bank.

Obdobně ministerstvo financí připravuje dokumenty o Komerční bance a České spořitelně, částečně pak i IPB. Pokud komise dokumenty neschválí, zřejmě budou muset banky část státní finanční pomoci vrátit.

Komerční banka se neobává, že by musela z pomoci několika desítek miliard korun, kterou jí poskytl stát před prodejem francouzské Société Générale, nějaké peníze vracet. "Věříme, že konečné rozhodnutí komise nebude mít negativní dopad na Komerční banku," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva banky Alexis Juan. Podle něho ÚOHS má předložit Evropské komisi analýzu státní pomoci Komerční bance do konce srpna.

Zkoumání státní pomoci ovlivní kromě jiného i výsledek arbitráže mezi státem a Nomurou kvůli IPB. Pokud by komise došla k závěru, že státní podpora byla protizákonná, znamenalo by to u arbitráže podporu pro argumenty Nomury.

Rozhodnutí dosud nepadlo u žádné z bank

Jak pro Právo uvedl poradce náměstka Hrubého pro Evropskou integraci Zdeněk Kudrna, k dokumentu žádné z bank dosud Evropská komise nevydala jednoznačné rozhodnutí, nicméně neměla zatím ani žádné zásadní připomínky.

"Termíny pro odevzdání dokumentů jsou pouze pracovní, jediným závazným je 30. duben 2004, tedy den před naším vstupem do EU," uvedl Kudrna. Podle něho jde komisi o to potvrdit si, že veškerá státní podpora českým bankám je kompatibilní s evropským právem, neboť státní pomoc je v Unii zakázána. Lze ji udělit pouze výjimečně za specifických podmínek v zájmu záchrany podniku v nesnázích.

Naděje, že státní pomoc komise uzná, je podle mého názoru vysoká, uvedl Kudrna na dotaz, zda hrozí, že banky budou muset část peněz státu vracet. Odvolal se na precedent postupu EK ve Francii, Německu či Itálii. Například pro Credit Lyonnais, Credit Foncier, Banco di Napoli nebo Sicilcassa taky byla poskytnuta veřejná podpora, již komise uznala. A to i přesto, že výše uvedené banky neoperovaly v transformující se ekonomice.

České banky získaly veřejnou podporu v minulosti jako součást koncepce záchrany, restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru.

Poprvé ex post

Evropská komise schvaluje standardně jakoukoli veřejnou podporu před jejím udělením, zatímco jednání s Českem jsou vedena ve smyslu ex post, tedy až po jejím udělení. Jde tedy o první případ, kdy je použita tzv. interim procedure ("prozatímní procedura").

Tato situace je nová i pro Evropskou komisi. Tento proces byl zaveden za jediným účelem, a to zajistit, že posouzení veřejných podpor bude vyřešeno před vstupem České republiky do EU a že Evropská komise bude mít k dispozici dostatečné informace o těchto opatřeních.Procedura se vztahuje na období od prosince 1994 do současnosti. Ostatní kandidátské země pro vstup do EU budou muset projít srovnatelnou procedurou.

Do Agrobanky 20 miliard

Státní pomoc v případě prodeje tzv. zdravé části Agrobanky (AGB) GE Capital Bank měla zcela odlišný charakter než u ostatních bank. Z AGB byla nejdříve oddělena všechna dobrá a bonitní aktiva (hotovost, úvěry, cenné papíry, hmotný a nehmotný majetek) v zůstatkové hodnotě, na straně pasiv všechny závazky s výjimkou dluhů ČNB. Takto vytvořený ekonomický paskvil byl odprodán GE. Protože však mezi aktivy a pasivy vznikl rozdíl (dluhy byly vyšší než aktiva o více než 9 miliard korun) bylo nutno jej dorovnat.

ČNB tento rozdíl dorovnala zakoupením nové emise akcií GE, jehož výše byla 10 miliónů korun, ale zaplatila za ně téměř 20 miliard korun, tedy dvatisícenásobek. Do rukou GE je následně prodala za celý jeden tisíc korun.

GE tak obdržela místo 9 miliard téměř 20 miliard korun. Nepoměr vznikl tím, že GE většinu kvalitních aktiv "ocenila" na pouhých 50 %, takže z 21,7 miliard převáděných aktiv se v bilanci GE objevilo necelých 14 miliard.

Co se týče IPB, tak Česká konsolidační agentura celkově převzala špatná aktiva po IPB v nominální hodnotě necelých 150 miliard korun. Komerční bance zaplatila Konsolidační banka (předchůdkyně ČKA) za špatná aktiva celkem 61,5 miliardy korun. Kromě toho KB ještě disponuje do konce roku 2003 garancí na ztráty z vybraných aktiv do výše 20 miliard korun. Očista České spořitelny přišla asi na dvacet miliard korun.