Zároveň ovšem opatření vlády měla dopad i na vývoj ekonomiky. Přispěla například na počátku letošního roku k růstu spotřebitelských cen, kdy inflace vyšplhala až nad sedm procent, a následně i k nižší spotřebě domácností. Ekonomové ovšem zároveň upozorňují, že po třech měsících fungování je předčasné reformy hodnotit.

Na DPH, jejíž nižší sazba stoupla z pěti na devět procent, stát vybral za letošní tři měsíce 40,5 miliardy korun, tedy o 3,4 procenta více. Ministerstvo financí počítá za celý rok s vyšším nárůstem a přiznává, že výše inkasa byla ovlivněna proti sobě působícím vyšším růstem cen a nižší spotřebou.

"Přímočará je vazba zvýšení nepřímých daní na inflaci, kterou zvýšily asi o tři procentní body. Na růstu cen se tedy reformy podepisují méně než polovinou. Růst cen snižuje koupěschopnost domácností, což letos povede ke zmírnění růstu reálných tržeb v maloobchodě," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Přesun daňové zátěže ekonomové chválí

Kromě příspěvku k inflaci lze ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka daňovou reformu hodnotit pozitivně, neboť přesouvá část daňové zátěže na daně ze spotřeby místo zdaňování práce a podnikatelské aktivity.

I když celkově výdaje státu na sociální dávky včetně důchodů mírně stouply, například u nemocenské a mateřské ministerstvo financí zaznamenalo meziroční pokles o 5,4 procenta na 9,1 miliardy korun. Reforma totiž například zrušila placení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, což ovšem nedávno Ústavní soud zrušil.

Výdaje klesají

Od ledna do března rovněž klesly výdaje na přídavky na děti, příspěvky na bydlení nebo rodičovský příspěvek, a to o jedno procento na 11,1 miliardy korun. "Právě u těchto dávek ve stanovení i plnění rozpočtu mají značný vliv úsporná opatření přijatá 1. ledna 2008," uvedlo ministerstvo financí.

O více než jedno procento meziročně také klesly výplaty podpor v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost klesá díky vývoji ekonomiky již řadu měsíců pod šest procent.

Překvapivě více stát vybral na dani z příjmu fyzických osob. Přitom kvůli zavedení jednotné daně ve výši 15 procent počítá letos s poklesem o 19 miliard. Od ledna do března stát takto vybral více než 27 miliard korun, tedy meziročně o čtyři procenta více.

Loni přebytek, letos schodek

Za letošní první čtvrtletí i přes lepší výběr daní hospodaření státu skončilo ve schodku 13,4 miliardy korun, zatímco loni byl rozpočet v přebytku 11,3 miliardy korun. Důvodem ovšem byl březnový převod prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji, který byl v roce 2007 převedena až v dubnu. Dalším důvodem byl převod více než 20 miliard korun na Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

"Na veřejné finance budou mít reformy krátkodobě pozitivní dopad tím, že došlo k přesunu od přímých daní vybíraných se zpožděním k nepřímým daním vybíraným bez odkladů. Přinejmenším v první polovině roku bude tedy vývoj státního rozpočtu vypadat optimističtěji, než odpovídá skutečnému vývoji ekonomiky," odhadl Sobíšek.