Náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp řekl, že první úseky by mohly být hotové kolem roku 2020. "Jde o dlouhodobý úkol, který přesáhne daleko do tohoto století," řekl Šíp. Prvním zprovozněným úsekem VRT na českém území má být tunel z Prahy do Berouna, ze kterého by rychlovlaky pokračovaly dále na Norimberk.

Ministerstvo dopravy (MD) údajně zvažuje, že tunelem by jezdily i vlaky ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Berlín. To má být druhá větev sítě vysokorychlostních železnic.

Páteřní trať železnice by vedla z Plzně přes Prahu do Brna, kde by se větvila na vídeňský a ostravský směr. "Prověřujeme i myšlenku, že by z Prahy ve směru na jihovýchod směřoval tunel, který by pokryl počátek vysokorychlostní tratě Praha - Brno a jezdilo by se jím i na České Budějovice," naznačil Šíp.

Podmínkou je návaznost na zahraniční tratě

"Jen tak mýrnyx týrnyx u nás si stavět vysokorychlostní tratě, na to nemáme podmínky," komentoval záměr ministerstva šéf Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Podle něj musí jít o evropské projekty navazující na železnice v zahraničí.

Prozatím jezdí v česku nejrychlejší vlak Pendolino rychlostí 160 kilometrů v hodině na koridoru Praha-Brno. Rychlovlaky nejsou ve vyspělých zemích žádnou výjimkou. Mezi nejznámější patří francouzské TGV, jejich rychlost se v průměru pohybuje od 270 do 320 kilometrů v hodině.