Naposled přišla v úterý opoziční ČSSD s vlastní představou daňových změn a se slibem, že současný systém, pokud uspěje ve volbách, změní.

Podle analytiků tak máme v krátkém časovém období nejvíce návrhů na změnu systému daní v Evropě, přičemž žádný z návrhů nemá zajištěn široký společenský konsenzus.

"Klíčová role fiskální politiky spočívá v tom, že má přímý vliv na očekávání domácností a firem. Pokud pětkrát za rok novelizujeme daňové zákony, pak tato očekávání deformujeme,“ říká analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank. Firmy a domácnosti se pak podle Michla chovají atypicky.

"Jak může firma vypracovat svoji strategii, když vláda nemá vizi, co chce v této oblasti dělat? Jak může domácnost plánovat svou finanční situaci, když rok co rok mícháme s daněmi?“ ptá se analytik. U daňových zákonů jsou podle něj klíčové principy jednoduchosti, srozumitelnosti a motivace. Při daňových změnách tak zásadního charakteru je třeba postupovat komplexněji, být konzistentní a snažit se o dosažení širšího konsenzu, dodává Michl.

Daně jako prostředek politického boje

Chybou není ani tak to, že padají různé návrhy. Problém je spíše v tom, že se přes daně řeší momentální politické spory a strany se přitom o svých návrzích nebaví, shodují se analytici.

"Největším problémem Česka je neschopnost politických stran domluvit se – a to i o daních, aby optimálně podporovaly ekonomický růst, byly sociálně únosné a maximálně jednoduché,“ tvrdí hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček.

Daňové předpisy mají 44 tisíc stran

"Když v roce 1993 vstoupila v platnost nová daňová soustava, měla 10 tisíc stran. Díky 93 novelám mají daňové předpisy v současnosti 44 tisíc normostránek,“ řekl Právu Janáček. "To svědčí o tom, že se daňové předpisy stávají stále složitějšími. Příliš se podle něj v Česku bavíme o sazbách, i když důležitější by byla debata o odpočitatelných položkách a o tom, aby daně byly jednoduché. Na transparentnost a jednoduchost totiž slyší občané i podnikatelé. Každý návrh, který výběr daní zkomplikuje a udělá složitým, je krokem dozadu.

"Návrh na obnovení daňové progrese, jak to navrhuje ČSSD, se nebude líbit zejména mladým lidem. Přijmy kvalifikovaných, vzdělaných lidí rostou a platy, které by spadly do více daněné kategorie, mohou brzy představovat třetinu všech platů, což by postihlo zejména mladé odborníky. Hovoříme totiž o nominálních příjmech,“ upozornil Janáček.

Téměř všichni Právem oslovení ekonomičtí analytici postrádají propočty daňových dopadů na jednotlivé skupiny obyvatelstva, a to u všech daňových návrhů bez rozdílu.