Odboráři se sice dohodli na jednodenní stávce, avšak v tuto chvíli není zdaleka jisté, že se všechny školy tímto doporučením budou řídit, protože si mohou zvolit vlastní formu stávky i její délku. Nicméně na ostravsku se už ke stávce přihlásilo 60 procent škol.

Předseda odborového svazu František Dobšík odhaduje, že by do ní mohla jít nejméně polovina regionálních zařízení (mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy). Školy by se neměly vůbec otevřít - odboráři odmítli děti v učebnách hlídat, neotevřou ani první třídy pro prvňáčky.

Pokud vláda učitelům nevyhoví, jsou připraveni zahájit neomezenou stávku. Ti radikálnější pak vyhrožují, hromadným podáváním výpovědí. Právu to potvrdila šéfka jihomoravských odborů Růžena Šalomonová.

Šéf školského výboru Sněmovny Walter Bartoš (ODS) ve čtvrtek řekl Právu, že považuje požadavky učitelů za oprávněné: "Mzdy ve školství nejsou vysoké, kopírují jen průměrnou mzdu ve státě za posledních pět let a zdaleka nedosahují 130 procent průměrného platu v zemi, což soc. dem. vláda učitelům slibovala již v roce 1998."

Ransdorf by stávkoval

Aby se na tuto úroveň učitelé v příštím roce dostali, musela by jim podle něj vláda měsíčně přidat průměrně přes 4000 korun. Učitelé, ale i úředníci, kteří se k nim chtějí 1. září připojit, za dobu, kdy nebudou pracovat, nedostanou část mzdy. Jak tvrdí šéf školských odborů, učitelé budou mít omluvenou absenci, ale podle zákoníku práce nemají nárok na mzdu. Každý pedagog, který 1. září půjde do stávky, přijde průměrně o 800 korun.

Podle místopředsedy KSČM Miloslava Ransdorfa měla Petra Buzková šanci být úspěšnou ministryní školství, pokud by si svou razancí vynutila finanční prostředky. "Kdybych byl v pozici učitele, také bych stávkoval," prohlásil. Podle něj učitelé nejsou žádná "zbytečná a vysmívaná" okrajová skupina, ale "udržovatelé kultury". Nejde podle něj jen o to naučit "dětičky číst a psát a orientovat se v základním učivu", ale v sázce je i prestiž učitelů.