Podle Wrobela by zdražení mohlo přijít již na počátku roku 2004, ale nesdělil, v jaké míře a jakým tempem se zvýšení cla do nákladů Transgasu a tudíž do ceny pro české spotřebitele promítne.

Ujednání o tom, jakou část z případného zvýšení cel pokryje ruská strana a jakou strana česká, je ve vzájemné smlouvě mezi Transgasem a Gazpromem. Její podrobnosti jsou však předmětem obchodního tajemství. Pokud by v krajním případě museli spotřebitelé uhradit celý rozsah zvýšení cla, mohl by plyn podražit až o čtvrtinu.

Nebezpečí, že půjde o výrazné zvýšení ceny, považují za reálné i někteří ekonomové. "Předpokládám, že se celé zdražení přenese na spotřebitele. Ke zvyšování cen by však mohlo docházet postupně v několika po sobě jdoucích čtvrtletích," řekl Právu hlavní analytik Patria On Line David Marek.

Konečné slovo v tom, zda a v jaké míře se dopady zvýšeného cla rozdělí na delší období, bude mít Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten se zatím k celé záležitosti odmítl vyjádřit. "Situaci teprve zkoumáme," reagovala jeho mluvčí Jarmila Lehnerová.

Od října se mělo zlevňovat

Zpráva přichází paradoxně v době, kdy regulátor připravuje od 1. října zlevnění cen. Právo se to ve čtvrtek dozvědělo z dobře informovaných zdrojů. "Ceny pro domácnosti mají klesnout zhruba o tři procenta, pro ostatní odběratele zlevní až o pět procent," shodly se. Důvodem je, že v období, které rozhoduje o tuzemských cenách plynu od 1. října, byly příznivé světové ceny ropy a koruna si velmi dobře stála vůči dolaru. Je otázka, jestli ERÚ kvůli zvýšenému clu svůj záměr nakonec ještě nepřehodnotí.

Letos ceny plynu domácnostem již dvakrát vzrostly - od ledna v průměru o 4,2 procenta a od dubna o 7,9 procenta. K 1. červenci ceny zůstaly beze změny. Například za kubík plynu k topení se dnes platí od 7,22 do 7,56 koruny podle regionu. Třeba majitel domu ve středních Čechách se spotřebou 3000 kubíků dá ročně za topení téměř 24 000 korun.

Dnešní ceny plynu ale nejsou nejvyšší v historii. Ceny byly na vrcholu v prvním čtvrtletí 2002, kdy se za kubík plynu k topení platilo o 30 až 55 haléřů více.

Ruská vláda clem kompenzuje nižší daně

Krok ruské vlády bude podle analytiků stát ruský plynárenský gigant Gazprom ročně zhruba 1,5 miliardy dolarů (asi 43 miliard korun). Zvýšení cla se podle analytiků dalo očekávat, protože vláda tak hodlá vykompenzovat pokles daňového výměru Gazpromu o 800 až 900 miliónů dolarů v letech 2002 a 2003, který je důsledkem zrychlených odpisů plynovodů. Gazprom usiloval o stanovení cla na 20 procent s tím, že potřebuje prostředky pro investice do zastaralých sibiřských polí, aby udržel produkci plynu.

Za prvních sedm měsíců letošního roku zvýšil Gazprom vývoz plynu do zemí střední a západní Evropy ve srovnání se stejným obdobím loni o 7,3 procenta na 81,3 miliardy krychlových metrů. Růst vývozu ale kvůli slabé poptávce Turecka zpomalil, protože ještě v prvních šesti měsících byl vyšší o 8,3 procenta.

Ruský Gazprom je největším producentem plynu na světě a klíčovým vývozcem této suroviny do zemí střední a západní Evropy, kam dodává asi čtvrtinu celkové spotřeby oblasti. Průměrná vývozní cena se pohybuje od 80 do 140 dolarů za 1000 krychlových metrů plynu.