Jestliže v roce 1995 ukládala průměrná česká domácnost kolem 15 procent ze svých disponibilních příjmů, nyní je to pět procent. V případě mimořádných vydání tak většina rodin nemá žádné finanční rezervy.

Současně se Češi jak o život zadlužují –od bank mají zatím půjčeno přes 735 miliard korun. Od roku 1995 vzrostla zadluženost českých domácností o 800 procent. Češi prostě peníze, o které se zvyšují jejich příjmy, kompletně utratí a neukládají je.

„Reagují na větší a rafinovanější nabídku zboží a služeb, současně se projevuje ale i růst životních nákladů,“ potvrdil Právu ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Luděk Toman.

Rodiny nemají finanční rezervy

Češi by vzhledem ke svým příjmům však mohli a měli spořit daleko více, shodují se analytici. Vklady domácností u bank přitom loni dosáhly 1,23 biliónu korun. Čím více peněz v bankách z domácích zdrojů, tím se země stává více nezávislou na zahraničním kapitálu. Do problémů se ale mohou dostat především samotné domácnosti. Část rodin totiž nemá žádné finanční rezervy na horší časy.

Spotřeba na prvním místě
Příčina trendu je jasná – lidé si chtějí užít života a získat věci podstatně dříve, než kdyby si na ně našetřili.

Vývoj půjček domácností v létech 1993–2008 ( v mld. korun)
rok19931995199820002002200420052006leden 2008
celkem92,8102,2107,1122,6178,7313,7414,9536,4735,4
Zdroj: MPSV


Ovšem je nutné současně říci, že například na byt by si dnešní průměrný občan, který by ukládal tři tisíce měsíčně, spořil asi 84 let. Na slušnější auto 10 let. Bydlení i slušné auto se pro velkou část rodin bez velkých půjček pořídit nedá. Z pohledu toho, že většina půjček jde na bydlení, není zase odklon od spoření tak špatný.

ČTĚTE: Průměrný plat loni stoupl o 1485 Kč na 21 692 Kč

„K určitému odklonu od spoření přispěly i nízké úroky, které v uplynulých letech banky vyplácely a neblahá zkušenost z krachů zhruba dvou desítek bank a řady kampeliček, kde lidé přišly o desítky miliónů naspořených korun,“ vysvětlil Toman.