V reálném životě se tak nepotvrdily obavy politiků a ekonomů zejména z původních zemí Evropské unie, že po otevření pracovních trhů, budou jejich země zaplaveny statisíci zahraničních pracovníků z nových členských zemí. Ti měli na západ směřovat za vidinou vysokých výdělků a svým počtem rozvrátit unijní pracovní trh. Studie, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, tuto představu vyvrací.

Česká republika patří navíc mezi evropské země, kam za prací přichází podstatně více pracovníků, než kolik jich za prací odchází. Je to podle ekonomů projev růstu české ekonomiky, pevné měny a, byť pomalu ale přesto, se snižujícího rozdílu mezi příjmy českých a zahraničních pracovníků.

Odcházejí zejména mladí a kvalifikovaní

Do zahraničí zamíří z Česka především mladí lidé do 30 let, převážně muži s vysokoškolským či minimálně středoškolským vzděláním. Tato skupina představuje prakticky dvě třetiny českých pracovních migrantů. Ti, kteří nemají alespoň střední školu s maturitou, zamíří do zahraniční především v době, kdy se přijímají sezónní pracovníci.

Ti, kteří do ciziny za prací odcházejí, počítají s tím, že budou pracovat ve zcela jiných oborech, než ve kterých získali kvalifikaci či vzdělání.

Byl(a) byste v zahraničí ochoten(na) pracovat pod úrovní své kvalifikace, svého sociálního postavení?
ano
33 % 
ne
67 %
 Zdroj: VUPSV

V oboru,kde pracovali doma, či který vystudovaly pracuje v zemích EU pouze kolem dvě pětiny Čechů. Nejčastěji se jedná o starší pracovníky s praxí, kteří již dosáhly určitého úspěchu či postavení ve svých oborech nebo o mimořádně talentované mladé lidi.

Ti zbývající často pracují i manuálně – například v obchodě, ve službách či v restauracích, práce zastávané Čechy a Češkami mají z více než 70 procent charakter jednoduché a nenáročné činnosti.

Pracoval(la) jste v zahraničí ve stejném oboru jako v ČR?
ano
37,7 %
ne
60,4 %
nemám vyhraněný obor
1,9 %
 Zdroj: VUPSV