Na jedné straně totiž klesne sazba daně z příjmů z 15 na 12,5 procenta, ale na druhé se výrazně sníží i klíčové slevy na dani. Například základní sleva na poplatníka se má snížit z 24 840 na 16 560 korun ročně.

To by vedlo k tomu, že místo dalšího očekávaného snížení daní by se mnozí lidé dočkali jejich mírného zvýšení. Tento rozpor loni před schvalováním reformy kritizoval poslanec Vlastimil Tlustý (ODS) a premiér Mirek Topolánek mu slíbil, že vláda se k problému letos na jaře opět vrátí.

"Nejlepší řešením bude snížení sociálního pojistného, které platí jak zaměstnanci, tak podnikatelé i firmy. Česko patří mezi pět zemí s nejvyšší sazbou, naopak u sazeb daně z příjmů na tom nejsme nijak špatně,“ řekl Právu ministr Nečas.

Ministr Kalousek je s ním zajedno. „Jednoznačně podporuji variantu nižších sociálních odvodů,“ sdělil Právu Kalousek. Podle jeho slov je to dobré řešení mimo jiné proto, že pokles pojistného - oproti snížení daní - nezasáhne negativně příjmy krajů a obcí.

Tlustý zatím spokojen

Podle Nečase by se vše dalo uskutečnit tak, že se zaměstnancům i podnikatelům sníží příspěvek na politiku zaměstnanosti. V případě potřeby by bylo podle ministra možné zvýšit i některé slevy na dani.

Poslanec Tlustý je s rýsujícím se řešením spokojen. „Je to plnění daného slibu, i když se důraz klade na snížení pojistného, tedy na nedaňové řešení.. K cíli lze ale dojít různými cestami,“ sdělil včera Právu Tlustý.

Podle jeho slov trvá pouze na tom, že již schválená sazba daně z příjmů od ledna 2009 ve výši 12,5 procenta musí být zachována. Poslanec rovněž soudí, že pouhým snížením pojistného se žádoucí efekt nedosáhne a že se tedy musí zvýšit i slevy dani.

Odlišné názory

Ne všichni odborníci však s avizovaným postupem souhlasí. „Osobně bych se přikláněl spíš k tomu, aby sazba daně z příjmů dál činila 15 procent a aby se tedy dál nesnižovala. Je problematické na jedné straně říkat, jak stále snižujeme sazbu daně, když kvůli konstrukci superhrubé mzdy je efektivní sazba někde okolo 20 procent,“ řekl Právu Kalouskův náměstek pro daně Peter Chrenko.

Podle analytika Českomoravské konfederace odborových svazů Martina Fassmanna vzniklá situace kvůli přijetí rovné daně nemá žádné rozumné řešení. „Co je platné, že se na jedné straně sníží sociální pojistné, když na druhé vznikne díra v rozpočtu, která se zaplatí seškrtáním sociálních dávek.. Měli bychom se raději vrátit k normálnímu daňovému systému a ne experimentovat s rovnou daní,“ uvedl Fassmann.

Ministr Nečas předpokládá, že pokles pojistného by znamenal výpadek příjmů ve výši šest až sedm miliard korun ročně.“Kompenzací by mohly být i ekologické daně,“ uvedl ministr.