Ruský vývozce zemního plynu Gazprom hrozil, že odpoledne přeruší dodávky plynu na Ukrajinu, pokud se obě strany nedohodnou na splacení ukrajinského dluhu.

"Vypracovali jsme schéma postupu pro nejbližší období," sdělil Vladimir Putin. Podle něj se už obě strany dokázaly dohodnout a domluvily se i na principech spolupráce pro rok 2008 i léta následující.

"Dnes nebo zítra budou dohody dány na papír," sdělil ještě Putin s nadějí, že budou plněny.

Rozhodnutí se čekalo, protože první tajemník ruského premiéra Sergej Ivanov tvrdil, že dodávky přerušeny nebudou. Totéž říkala i ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, podle níž byly hrozby Gazpromu plané.

Sama uznává nárok Gazpromu, výměnou za zaplacení dluhu ale požaduje uzavření dodávek plynu do Ukrajiny přímo s Gazpromem a ne jeho dceřinou společnosti RosUkrEnergho, což by snížilo náklady.

Strach v Evropě  

Hrozba Gazpromu, že přeruší dodávky plynu, vyvolala velký strach i v zemích ležících na západ od Ukrajiny, přestože ruská firma tvrdila, že jde jen o ekonomický spor, který nebude mít dopad na další odběratele. Plyn z Ruska na Západ je dodáván plynovodem vedoucím přes území Ukrajiny.  Panovaly obavy, že Ukrajina bude plyn nadále odebírat, takže poklesne objem dodávek do Německa a Maďarska, jak tomu bylo před dvěma lety.

 Ukrajinský prezident Viktor Juščenko na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinemfoto: ČTK/AP

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se netýká jen plynu

Viktor Juščenko při jednání zdůraznil, že Ukrajina považuje Ruskou federaci za svého strategického partnera. Napětí však nepanuje jen v oblasti dodávek plynu.

Krátce před setkáním s Juščenkem podepsal Putin zákony, na jejichž základě přestane Rusko užívat protiraketové radarové stanice v Mukačevu a Sevastopolu, určené původně k ochraně sovětského území proti raketovému útoku ze západu a jihozápadu.

Ukrajina se na jejich využívání ruskou stranou dohodla v Kyjevě v roce 1997, v posledních letech podle Moskvy ale Kyjev podmínky smlouvy neplnil. Moskva tvrdí, že Ukrajina "vážně porušila smluvní podmínky a navíc se aktivně snaží urychlit svůj vstup do NATO".

Rusku také vadí nový výklad dějin na Ukrajině, které vyzdvihován nacionalistický odboj proti sovětské nadvládě.