Od prosince 2005, kdy si Česko v Bruselu vyjednalo pro období 2007 až 2013 unijní podporu 26,7 miliardy eur, totiž domácí měna zpevnila vůči evropské o více než 10 procent.

Zatímco podle kurzu z konce roku 2005 by si Češi na různé projekty rozdělili 775 miliard korun, dnes mají k dispozici zhruba 695 miliard, tedy o 80 miliard korun méně.

Ztráty ve výši desítek miliard korun by Česko nemuselo podle bankovních odborníků nyní počítat, kdyby některá z posledních tří vlád evropské dotace proti kurzovým pohybům koruny vůči euru pojistila. Zajištění proti kurzovým rizikům běžně nabízí každá komerční banka.


 foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
„Nikdo nemá křišťálovou kouli, ale je vysoce pravděpodobné, ze koruna bude v roce 2013 vůči euru ještě silnější, než je nyní. Otázkou je, jestli vláda má aktivně vstupovat na finanční trh a zajišťovat se zde, či nikoliv. Asi by však bylo opravdu lepší, aby se proti tomuto vývoji na trhu zajistila,“ řekl Právu přední ekonom jedné z největších tuzemských bank, který si nepřál být jmenován.

Bankovní domy nechtějí situaci s kurzovým zajištěním eurodotací oficiálně komentovat, aby nezhoršily svůj vztah se státem.


MF: příliš drahé

Ministerstvo financí (MF) se brání, že odhadnutí vývoje měnového kurzu je velmi komplikovanou záležitostí, zejména v delším časovém měřítku. Tvrdí, že v minulosti vláda zajištění kurzu zvažovala, ale převážně z technických důvodů jej zavrhla.
MF také argumentuje, že výdaje státu spojené se zajištěním by mohly být neúměrně vysoké.

„Otázkou zůstává, zdali by zajištění kurzového rizika nebylo nákladnější než výše kurzového rozdílu,“ sdělil Právu mluvčí MF Ondřej Jakob. Výši případných nákladů ministerstvo ani řádově nevyčíslilo.


Všichni oslovení odborníci, kteří v bankách transakce proti kurzovým rizikům zajišťují, tvrzení ministerstva odmítli. Náklady státu na zajištění by podle nich mohly být ve srovnání s desítkami miliard kurzových ztrát zanedbatelné.