Současně se totiž zrušily či omezily sociální dávky, kvůli vyšší DPH podražila řada zboží a služeb, hradí se poplatky ve zdravotnictví. Spokojeni tak mohou být jen lidé s nejvyššími příjmy, ke kterým byla reforma opravdu štědrá.

Nicméně je dobré si výplatní pásku důkladně prohlédnout. Jednak pro vlastní informaci, co se vlastně změnilo, jednak pro kontrolu, zda nás zaměstnavatel neošidil. Když se něco dělá zcela nově, mohou vzniknout i chyby.

Základ daně všem vyskočí

Jak porozumět nové výplatní pásce, ukážeme na příkladu zaměstnance Jana Dolejše s jedním vyživovaným dítětem a s hrubou mzdou 21 000 korun měsíčně. Budeme předpokládat, že mzda se mu od ledna 2008 nijak nezměnila. Pan Dolejš má u zaměstnanavatele podepsané prohlášení, tudíž má nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě. O čem tedy vypovídá jeho nová výplatní páska?

Když se Dolejšovi nezměnila hrubá mzda, nemění se ani výše zdravotního a sociálního pojistného. To činí 4,5 a 8 procent, to je celkem 12,5 procenta z hrubé mzdy (celkem 2625 korun).

Panu Dolejšovi se ale výrazně zvýšil za leden základ daně. Z 18 400 na 28 400 korun. A to přesto, že nedostal přidáno ani korunu. Jak je to možné?

Jednak proto, že pojistné proti dřívějšku již nesnižuje základ daně. Jednak proto, že k hrubé mzdě se pro výpočet základu daně připočítává i to pojistné, které platí zaměstnavatel sám za sebe vzhledem k tomu, že má zaměstnance. Hrubá mzda se tudíž zvyšuje o 35 procent. Základem daně je nově tzv. superhrubá mzda.

Tento pojem se může, ale nemusí objevit na výplatní pásce, to záleží na zaměstnavateli. Pokud tam nebude, je třeba hledat „základ daně“.

Bezdětní v nevýhodě

Ze základu daně se snadno vypočte záloha na daň, protože sazba daně je již jednotná a činí 15 procent. Panu Dolejšovi ale vychází lednová daň vyšší než prosincová (4260 proti 2801 Kč).

To je dáno tím, že se výrazně zvýšil základ daně a lidé s běžnými platy až dosud celou mzdu nebo její velkou část zdaňovali sazbou 12 procent.

To naštěstí koriguje zvýšení všech daňových slev a zvýhodnění na děti. Základní sleva na poplatníka vzrostla z 600 na 2070 korun a zvýhodnění z 500 na 890 korun. Pan Dolejš si tak může snížit vypočtenou zálohu na daň celkem o 2960 korun, takže mu vychází daňová záloha 1300 korun (4260 – 2960). Má tak za leden daň o 401 korunu nižší než v prosinci. O stejnou sumu se tudíž zvýšila jeho čistá mzda.

Výplatní páska dosud a nově
Prosinec 2007
Leden 2008
Hrubá mzda
21 000
Hrubá mzda
21 000
Zdravotní pojistné
945
Zdravotní pojistné
945
Sociální pojistné
1 680
Sociální pojistné
1 680
Základ daně
18 400
Superhrubá mzda
28 400
Záloha na daň
2 801
Záloha na daň (15 %)
4 260
Sleva na poplatníka
600
Sleva na poplatníka
2 070
Zvýhodnění na děti (1)
500
Zvýhodnění na děti (1)
890
Záloha po slevách 1 701
Záloha po slevách1 300
Čistá mzda
16 674
Čistá mzda
17 075
(vybrané údaje, příklad, zaměstnance s jedním dítětem)

Na novou konstrukci daně doplatí bezdětní zaměstnanci, respektive ten z manželů, který na sebe neuplatňuje zvýhodnění na dítě. V jejich případě se totiž sníží daň nejvýš o desítky korun. Běžné rodiny s dětmi si sice na dani z příjmů polepší o stokoruny, ale o mnohem větší sumy je připraví reforma jiným způsobem.

Reformě tak mají důvod tleskat jen lidé s vysokými příjmy. Ti získají měsíčně i několik tisíc korun. Ti, kteří dosáhnou letos příjmů 1 034 880 korun, budou obzvláště ve výhodě. Od této chvíle totiž přestanou platit pojistné a sazba 15 procent se uplatní z jejich skutečné hrubé, nikoli superhrubé mzdy. Tím získají další tisíce.