S tímto návrhem, který ještě půjde na stůl radě ministrů a Evropskému parlamentu, v těchto dnech přišla Evropská komise. V současnosti tuto oblast upravuje osm směrnic a v jednotlivých zemích navíc platí různá pravidla.

Výkonný orgán EU požaduje, aby na obalech byla uvedena na přední části obalu výrobku data o tom, jaká je jeho energetická hodnota i kolik obsahuje cukrů, tuků a soli. Podle Bruselu toto opatření má zvýšit informovanost spotřebitelů a zároveň přispět i k racionálnější výživě obyvatel členských zemí EU.
Nařízení se však nemá vztahovat na alkoholické nápoje s výjimkou míchaných nápojů, které jsou složené například z džusu a podílu tvrdého alkoholu.

Barevné značení prozatím ne

Návrhy, které průmysl očekával s určitým napětím, komise vypracovávala řadu měsíců. Sdružení na ochranu spotřebitelů podotýkala, že dosavadní označování, které se v zemích výrazně odlišuje, je pro zákazníky nepříliš srozumitelné a matoucí.
Evropská spotřebitelská organizace (BEUC) už před zveřejněním návrhy EK přivítala.

„Vzhledem k současnému nárůstu obezity v Evropě je tento návrh jedinečnou příležitostí k zajištění toho, že spotřebitelé budou mít jasné nutriční informace o výrobcích,“ řekla ČTK ředitelka BEUC Monique Goyensová.

Užitečné by podle ní bylo i takzvané „semaforové“ odlišování potravin a nápojů, s nímž ale komise zatím nepočítá. Tento systém by v praxi znamenal, že by se na výrobky dávaly podle obsahu cukru, tuku či solí barevné pruhy či puntíky. Červené by tak označovaly hodně sladké či tučné výrobky, zatímco zelené ty zdravější. Mnoho výrobců se tomu ale z pochopitelných důvodů brání.

V současné době se na obalech potravin musejí uvádět kromě názvu výrobku i základní údaje o složení, datum doporučené spotřeby a případné podmínky pro použití či skladování. Uvádění nutričních hodnot povinné není.

Čeští potravináři nadšením nesrší

Tuzemským potravinářským firmám se návrh EK nelíbí. „Zvyšování množství informací i eventuální stanovení povinné velikosti písma je zejména pro výrobce, kteří své výrobky dodávají do více zemí, a tudíž má obaly v několika jazykových mutacích, extrémně finančně náročné,“ řekla včera mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Podle ní by se tyto zvýšené náklady promítly do cen zboží. Čeští potravináři podle Večeřové trvají na tom, že písmo na potravinách a nápojích musí být čitelné, avšak jeho přesnou velikost by normy neměly určovat.

Večeřová upozornila také na to, že velké množství informací o složení potravin a nápojů může spotřebitele odradit od čtení těchto údajů. „Také jejich získávání je finančně velmi nákladná záležitost a může to být zejména pro malé a střední výrobce problematické,“ podotkla Večeřová.