"Potěšitelná je v 80 procentech potravinářská jakost pšenice," řekl ČTK ředitel Zemědělské agentury Znojmo Alois Čaněk. Jeden až dva lokální deště navíc podle něj znamenaly výnosy i přes šest tun z hektaru. V místech, kde voda chyběla, se výnosy pohybovaly kolem čtyř tun.

Poměrně dobrá je kvalita pšenice jarní, kterou zemědělci vyseli na necelých 3000 hektarech jako náhradu za zaorané plodiny a nyní měla výnos asi 3,6 tuny/ha. U jarních ječmenů některé firmy registrovaly vyšší výnos než u pšenice, z přibližně 17 300 hektarů tak do sýpek šlo průměrně 3,6 tuny obilí. Sladovnická kvalita je dobrá.

"Přes 40 procent ozimých ječmenů bylo zaoráno," upozornil dále Čaněk. Nynějších 2,7 tuny z 1300 hektarů je podle něj špatný výnos a někteří zemědělci proto uvažují, že začnou pěstovat starší odrůdy ozimé pšenice.

Pšenice ozimá letos na téměř 27 000 hektarech dala z hektaru 4,1 tuny. Za velmi smutné označil Čaněk výsledky sklizně řepky, která po zaorávkách z třetiny skončila v zemi. Některé porosty potom podle něj "dorazilo" sucho, takže výnosy z necelých 6500 hektarů činily jen 1,3 tuny z hektaru při poměrně velkých místních rozdílech.

V Jihomoravském kraji skončily žně ještě na Břeclavsku a na Vyškovsku. Na Blanensku podle Agrární komory ČR nyní zemědělci sklidili 88 procent ze zasetých 13 440 hektarů obilovin při průměrném výnosu 3,79 tuny z hektaru. Pěstitelé sklidili i devět desetin z 1273 hektarů řepky, hektarový výnos ale činil pouze jednu tunu.

Olomoučtí zemědělci hlásí ztrátu asi miliardu

Zemědělci v Olomouckém kraji, jehož nížinné oblasti patří k nejúrodnějším v zemi, odhadli, že kvůli neúrodě způsobené nebývalým suchem a citelnému propadu cen živočišných produktů mají již nyní na tržbách ztrátu kolem jedné miliardy korun. Místní zemědělské prvovýrobě tak podle představitelů olomoucké agrární komory hrozí vážné finanční problémy.

"Na Hané je signalizován třicetiprocentní výpadek tržeb z obilovin a řepky, které jsou pěstovány na dvou třetinách výměry orné půdy. To se projeví ztrátou pět až šest tisíc korun na jeden hektar osetých ploch. U speciálních plodin bude výpadek tržeb činit 50 procent," řekl ČTK předseda Agrární komory Olomouckého kraje Josef Hlavinka.

Ve Francii začíná vinobraní nevídaně brzy

Na jihozápadě Francie v okolí Bordeaux začíná vinobraní. V úterý začala sklízet hrozny bílého vína například viničná usedlost L'Hospital z Graves, která vinobraní v tuto dobu nezažila od roku 1893. Agentuře AFP to řekli lidé z usedlosti.

Letošní rok má být díky horkému počasí mimořádně úspěšný i podle českých a německých vinařů. "Minulý rok jsme sklízeli 10. září, tento rok jsme trochu popohnáni předčasnou zralostí kvůli vedrům," uvedl Dong An, vinařský odborník usedlosti. L'Hospital má 16 hektarů vinic, z toho bílé víno na čtyřech hektarech.

Sklízet začala také usedlost Haut-Brion, která má keře bílého vína na 2,5 hektaru. "Stav hroznů je perfektní se stupni alkoholu kolem 14, to jsme nikdy neviděli," řekl agentuře ředitel tohoto hospodářství Jean-Philippe Delmas.

Podle federace bordeauxských pěstitelů známkových vín smějí vinaři začít sklízet víno koncem srpna u vín bílých a na začátku září u nejrannějších odrůd merlotu. Datum, od nichž je sklizeň povolena, se přitom u jednotlivých značek liší. Tři další vinařství v oblasti zažádala o souhlas s předčasným sběrem bílých hroznů v nadcházejících dnech. Vinaři dodávají, že u červených vín je nyní na předpovědi příliš brzy, rozhodující budou následující týdny, napsala agentura AFP.

Letošní rok má být mimořádně úspěšný také pro české víno. Ačkoli sucho devastuje úrodu většině zemědělců, vinaři si mnou ruce. Ročník 2003 podle jejich odhadů překoná nejlepší vína za několik desetiletí. Také němečtí pěstitelé vína věří, že letošní ročník by mohl být nejlepší za poslední desetiletí.