IP banka stejně jako její největší akcionář Nomura tvrdí, že bývalou IPB poškodilo, když stát pomáhal jejím největším konkurentům řešit problémy se špatnými úvěry, čímž je proti IPB zvýhodnil. Takové chování podle názoru žalobce odporuje Evropské dohodě o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími.

Společnost chce 80 miliard korun

IP banka proto žaluje stát, respektive antimonopolní úřad u brněnského soudu o 80 miliard korun jako náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. "V minulosti jsme v záležitosti veřejné podpory podali několik podnětů na ÚOHS, ale ten nejevil zájem s problémem jakkoli naložit," řekl Právu místopředseda představenstva IP banky Tomáš Kopřiva na otázku, proč žaloba přišla až po roce od skončení nucené správy a převzetí nástupnické společnosti řádným představenstvem.

Žaloba hovoří o diskriminaci při poskytování "zakázaných a neslučitelných veřejných podpor do bankovního sektoru". Za tuto škodu podle názoru bývalé banky odpovídá stát, na němž se nyní domáhá škody. 

IP banka připomíná, že podle veřejných zdrojů dosáhla zmíněná podpora zhruba 700 miliard korun. Šlo především o vyvádění špatných aktiv z největších bank, případně vydávání různých záruk, z nichž se dorovnávala jejich cena.

"Tato podpora se zejména koncentrovala na selektivní podporu České spořitelny, Komerční banky a Československé obchodní banky," tedy "hlavních konkurentů žalobce," uvádí text zpracovaný advokátní kanceláří Julia Kramariče.

Dohoda, o niž se žaloba opírá, zakazuje jakoukoli veřejnou podporu, která narušuje soutěž v míře, v níž může být dotčen obchod mezi ČR a Evropskými společenstvími. V době poskytování podpor přitom byly některé akcie spořitelny, Komerční banky a IPB v držení zahraničních subjektů. "Při zvážení míry zahraničních investic do bankovního sektoru v České republice je nepochybné, že poskytnutí masívní veřejné podpory (nejen) třem ze čtyř největších bank může mít dopad na obchod mezi ČR a členskými státy EU," prohlašuje žalobce.

Žaloba jde i proti navyšování kapitálu

IP bance přitom nevadí jen známé vyvádění špatných aktiv z bank do Konsolidační banky či později České konsolidační agentury. Kritizuje i navyšování kapitálu velkých bank ze strany Fondu národního majetku, jehož škodlivost se zdá být nezpochybnitelná. Odborníci se dokonce shodují na tom, že jde o čistou variantu pomoci bankám, která měla být před upřednostněna právě před vyváděním aktiv.

"Kdybychom šli cestou navyšování kapitálu, bylo by to rozhodně čistější a levnější," řekl před časem Právu k očistě bank člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha. "Když se ale u Komerční banky stát pokusil jít touto cestou, ukázalo se to jako naprosto neprůchodné, protože zvýšení kapitálu dokázala zablokovat jediná žaloba minoritního akcionáře," připomněl.

"Příslušné podpory byly poskytnuty v rozporu s tržními principy, což dokládá například neochota soukromých investorů účastnit se za shodných podmínek navyšování základního kapitálu," uvádí naopak žaloba. Konání státu, které není slučitelné s principy trhu, totiž zavání veřejnou podporou. Na druhé straně zde stát postupoval také jako akcionář uvedených bank, který investicemi do jejich kapitálu zároveň chránil své investorské zájmy.

Evropa sama má s veřejnými podporami své zkušenosti. Mezi nejvýraznější zásahy státu do bankovního sektoru patří například intervence ve prospěch italské Banco Napoli, severské Norbanken, především pak francouzského peněžního ústavu Crédit Lyonnais.

Právě k případu Crédit Lyonnais přijala Komise ES rozhodnutí, na nějž se Kramarič odvolává, když v žalobě říká: poskytnutí veřejné podpory do bankovního systému je možné pouze k odstranění závažné poruchy v hospodářství státu a pouze na neutrální bázi. "Taková podpora musí pokrývat celý bankovní sektor a musí se omezit pouze na to, co je nezbytně nutné k dosažení legitimního cíle," uvádí se v žalobě.

"Zmiňované veřejné podpory nemohou být tedy považovány za slučitelné s fungováním hospodářské soutěže. Lze tedy uzavřít, že výše uvedené veřejné podpory do bankovního sektoru v České republice ze strany státních institucí byly zakázanou a neslučitelnou veřejnou podporou," konstatuje text. Jinými slovy, podporu měla podle názoru IP banky dostat i IPB a pak by mohlo být vše v pořádku.

Prodej IPB nemohl zůstat stranou

Stranou zkoumání žalobce samozřejmě nemohla zůstat veřejná podpora poskytnutá při prodeji podniku IPB do rukou Československé obchodní banky. Žaloba se snaží na citacích různých dokumentů dokázat, že není jasné, zda podporu dostala ČSOB či IPB.

"Kdyby se IPB dostalo příslibu veřejné podpory, muselo by se to promítnout do ceny, za niž se podnik IPB prodával do rukou ČSOB," tvrdí v této souvislosti Kopřiva.

Kdy jde podle žaloby o veřejnou podporu
1. Podpora musí být poskytnuta z veřejných prostředků
2. K poskytnutí podpory došlo způsobem neodpovídajícím principům trhu
3. Veřejná podpora byla poskytnuta selektivním způsobem
4. Došlo ke zvýhodnění příjemce veřejné podpory způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje příjemce v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie.