Článek
„Stát neudržoval ani nedobudoval vodní dopravní cestu na Labi a Vltavě. Neplní tak své vlastnické povinnosti,“ zdůvodnil požadavek rejdařů předseda sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Jiří Aster.
Jak přitom rejdaři na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci upozornili, požadavek na kompenzace bude zřejmě ještě vyšší. Chystá se totiž k němu připojit dalších šest firem, které své škody teprve vyčíslují.
Vládní usnesení nejsou plněna
Řebíček potvrdil, že žádost o kompenzace byla zaregistrována. Teď ji bude ministerstvo dopravy (MD) zkoumat. Zatím se však pro rejdaře počítá jen s necelými 160 milióny korun. „Měšec není bezedný, musíme se držet v limitech rozpočtu,“ řekl ČTK tiskový mluvčí MD Karel Hanzelka.
Řebíček potvrdil, že žádost o kompenzace byla zaregistrována. Teď ji bude ministerstvo dopravy (MD) zkoumat. Zatím se však pro rejdaře počítá jen s necelými 160 milióny korun. „Měšec není bezedný, musíme se držet v limitech rozpočtu,“ řekl ČTK tiskový mluvčí MD Karel Hanzelka.
Rejdaři pohrozili, že pokud do šesti měsíců nedojde k dohodě, budou kompenzaci od státu požadovat soudní cestou.
"Podpora vodní dopravy je v České republice pouze slovní. Za posledních patnáct let na to existuje nejméně osm vládních usnesení a zavázala se k tomu ve svém programovém prohlášení i dnešní vládní koalice. Pro zlepšení parametrů vodní cesty se ale ve skutečnosti neudělalo vůbec nic,“ prohlásil Aster.
Řeka se považuje za nesplavnou, když výše hladiny klesne pod 140 centimetrů. Například loni byla plavba po Labi na území Česka zastavena nebo omezena 177 dní. Prakticky tak není možné, aby se tato řeka pravidelně využívala k přepravě kontejnerů z Hamburku a dalších námořních přístavů do ČR. Přitom jde nejen o ekologický, ale i o nejlacinější způsob dopravy.
Podmínky na dolním Labi by výrazně zlepšilo vybudování nového plavebního stupně s vodní elektrárnou u Děčína. Vláda záměr schválila už před šesti lety, vzhledem k protestům ekologů a odmítavému stanovisku ministerstva životního prostředí však stále není jisté, že plavební stupeň vznikne. „Stejně macešsky se stát chová k rejdařům na Vltavě, kde je vodní doprava likvidována trestuhodnou neúdržbou řeky a zaváděním daní, které v Evropské unii nemají obdoby,“ tvrdí Aster.
Lodí drasticky ubylo
Zatímco v roce 1990 existovalo v Česku kolem 900 říčních lodí, loni už jen 107. Rejdaři buďto zkrachovali, nebo svou situaci řeší přenesením svých aktivit do ciziny, kde jsou pro vodní dopravu mnohem příznivější podmínky.
„Já to pokládám za tragédii pro českou ekonomiku,“ řekl k vývoji na Labi šéf Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Miroslav Šefara. Podle něj by konec nákladní vodní dopravy připravil tuzemské podniky o desítky miliard korun. Železnice by totiž po získání monopolu na trase do Hamburku zvýšila tarify za přepravu a klesla by konkurenceschopnost našich vývozců.
Šefara také upozornil, že kvůli stížnostem a žalobám ekologů se ŘVC dlouhodobě nedaří utratit peníze, které na výstavbu vodní cesty dostává od Státního fondu dopravní infrastruktury. Například loni se počítalo s investicemi přes 700 miliónů korun, ŘVC ale nakonec využilo pouze 350 miliónů Kč.