Článek
Zaměstnavatel jim tak v řadě případů může vrátit stovky až tisíce korun. Podmínkou ale je, že zaměstnanec o zúčtování požádá v účtárně do 15. února a že nechce podávat přiznání finančnímu úřadu a ani k tomu není povinen.
Zaměstnavatel jim tak v řadě případů může vrátit stovky až tisíce korun. Podmínkou ale je, že zaměstnanec o zúčtování požádá v účtárně do 15. února a že nechce podávat přiznání finančnímu úřadu a ani k tomu není povinen.
Zaměstnavatel není oprávněn z vlastní iniciativy provést zaměstnanci vypořádání daně. Jde tedy o zcela dobrovolnou záležitost závisící na uvážení zaměstnance.
Cesta k úlevám
Zaměstnanec může předně tímto způsobem realizovat zbylé daňové úlevy, které nemohl uplatnit v průběhu kalendářního roku a kvůli kterým by jinak podával daňové přiznání.
Jde zejména o: |
---|
* slevu na dani na vyživovanou manželku (manžela), která neměla (neměl) loni vlastní příjmy vyšší než 38 040 korun (sleva činí 4200 korun ročně, na manželku(a) ZTP/P je sleva 8400 korun ročně) |
* odečty plateb na penzijní připojištění * odečty pojistného na soukromé životní pojištění |
* odečty úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření |
* odečty členských příspěvků odborové organizaci |
* odečty darů na veřejně prospěšné účely |
Přínos i v jiných případech
Zúčtování má však význam i v jiných případech. Zaměstnanec přes roční zúčtování získá i daňové úlevy, které se mohly projevit už v jeho měsíční výplatě, ale ve skutečnosti se tak z nějakého důvodu nestalo.
Například člověk, který i přes podepsané prohlášení k dani včas neodevzdal potvrzení o studiu dětí, mohl být část roku bez daňového zvýhodnění na ně. Zúčtování je výhodné i pro zaměstnance, který loni v některých měsících pobíral vyšší mzdu než v jiných.
Například dostal nějaké odměny. V těchto měsících se tak mohl dostat do vyšší daňové sazby než obvykle, a tyto výkyvy může celoroční základ daně eliminovat tak, že se celý vejde do nižší sazby daně.
Vypořádat daně v účtárně lze i tomu zaměstnanci, který sice nepodepsal v minulosti prohlášení k dani, ale udělá to nyní se zpětnou platností.A to i v případě, když pobíral mzdu do 5000 korun a platil srážkovou daň 15 procent. Tato možnost u srážkové daně je zcela ojedinělá, protože stejný postup přes daňové přiznání možný není.
Vypořádat daně v účtárně lze i tomu zaměstnanci, který sice nepodepsal v minulosti prohlášení k dani, ale udělá to nyní se zpětnou platností.A to i v případě, když pobíral mzdu do 5000 korun a platil srážkovou daň 15 procent. Tato možnost u srážkové daně je zcela ojedinělá, protože stejný postup přes daňové přiznání možný není.
Příjmy zdaněné srážkovou daní totiž už do daňového přiznání nepatří. Tento postup se může v praxi velmi hodit například studentům, kteří zpočátku nedomysleli daňové aspekty brigád.
Kdo nemůže takto postupovat
O roční zúčtování daně z příjmů nemůže požádat zaměstnanec, který chce sám dobrovolně podat daňové přiznání, nebo je k tomu povinen.
O roční zúčtování daně z příjmů nemůže požádat zaměstnanec, který chce sám dobrovolně podat daňové přiznání, nebo je k tomu povinen.
O roční zúčtování daně z příjmů nemůže požádat zaměstnanec, který chce sám dobrovolně podat daňové přiznání, nebo je k tomu povinen.Dobrovolně podávat přiznání bude i letos zpravidla nejčastěji zaměstnanec, který chce naposledy využít výhod společného zdanění manželů.
O roční zúčtování daně z příjmů nemůže požádat zaměstnanec, který chce sám dobrovolně podat daňové přiznání, nebo je k tomu povinen.Dobrovolně podávat přiznání bude i letos zpravidla nejčastěji zaměstnanec, který chce naposledy využít výhod společného zdanění manželů.
Společné zdanění je totiž od zdaňovacího období 2008 reformou zrušeno. Společné zdanění lze i za rok 2007 uplatnit jen přes daňové přiznání, které podá každý z manželů.
Přiznat daň u finančního úřadu je zaměstnanec povinen tehdy, pokud měl loni kromě příjmů ze zaměstnání také příjmy vyšší než 6000 korun hrubého, a to z podnikání, pronájmu, kapitálového majetku či ostatních příjmů patřících do přiznání. Do tohoto limitu se nepočítají tzv. příležitostné příjmy, které jsou od daně osvobozené do 20 000 korun. Například prodej přebytků z vlastní zahrádky.
I ten, kdo má příjmy jen ze zaměstnání, má v některých případech povinnost podat přiznání. A to nejčastěji v případě souběžných příjmů ze zaměstnání, byť jde i o jeden měsíc v roce. To neplatí, když u vedlejších zaměstnavatelů (u nichž nebylo podepsáno prohlášení k dani) jsou všechny příjmy do pěti tisíc hrubého měsíčně, které jsou pak zdaňovány konečnou srážkovou daní 15 procent.
Občas se může stát, že zaměstnanec požádá o roční zúčtování, a teprve pak zjistí, že je povinen podat daňové přiznání, nebo je pro něho výhodné kvůli společnému zdanění manželů. V takových případech klidně může přiznání podat. Zaměstnavatel totiž v potvrzení o výši zdanitelných příjmů, které je nutné pro podání přiznání, vždy vyznačí, zda roční zúčtování bylo zaměstnavatelem provedeno či nikoli.