Zatímco nyní člověk s průměrným hrubým měsíčním příjmem přes 26 000 korun pobíral při měsíční neschopnosti nemocenskou 12 995 korun, od 1. ledna dostane za měsíc marodění jen 10 368 korun.

O téměř patnáct set měsíčně přijdou ale od ledna i lidé s hrubým měsíčním příjmem 10 000 korun. Ministr práce Petr Nečas (ODS) již dříve uvedl, že si od úprav slibuje méně nemocnosti a zneužívání dávek.

Podle údajů ministerstva práce je v ČR výrazně vyšší míra nemocnosti než v ostatních zemích EU, a to i ve srovnání s podobnými státy jako Slovensko či Polsko. Podle studií je přitom zdravotní stav Čechů a Češek v průměru lepší než u těchto sousedů.

Nejvyšší dávka od platu nad 24 tisíc

Dosud dostávali nemocní v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu z tzv. denního vyměřovacího základu. Poté měli nárok na 69 procent základu. Nyní zůstanou v prvních třech dnech nemoci zcela bez dávek. Pak do konce prvního měsíce stonání obdrží 60 procent z vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne nemoci jim připadne 66 procent základu, poté 72 procent.

Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se stanoví jako hrubý příjem za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů.

Jak se změní nemocenská při 30denní nemoci (v Kč)
hrubý příjem
nemocenská dosud
nemocenská od ledna
10 000
6125
4806
14 000
8573
6723
18 000
10 721
8451
22 000
12 236
9720
26 000
12 995
10 368
40 000
12 995
10 368
zdroj: ČSSZ, MPSV

Z příjmu do 550 korun denně se zahrne 90 procent. Z částky od 550 do 790 korun se započítá 60 procent. Z výdělku nad 790 korun denně se nezohledňuje nic. Podle ředitelky odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ Jany Laumannové tak mohou nemocní za první měsíc stonání dostat maximálně 10 368 korun. Na tuto nemocenskou mají podle ní nárok lidé s příjmem nad 24 000 korun hrubého měsíčně.