Již dnes zatíží vysokoškolský student rodinnou kasu měsíčně až sedmi tisíci korun. Od ledna se výdaje vysokoškoláků podle ekonomů ještě zvýší. Zdraží totiž jídlo, knihy, doprava, ubytování, přibudou poplatky u lékaře a za recept, zdraží i další služby, které jsou ke studiu na vysoké škole nezbytné.

Stále více rodin musí, pokud jejich potomek chce studovat vysokou školu, vzít do rukou tužku a papír a počítat, zda si to mohou dovolit. Rodiny s nižšími, ale i průměrnými příjmy, jejichž děti již vysokou školu studují, mohou mít již od příštího roku problém je na studiu držet.

Už dnes podle výzkumných projektů Sociologického ústavu AV kolem 20 procent studentů veřejných vysokých škol a čtvrtina studentů soukromých vysokých škol uvádí, že jejich studium výrazně zatěžuje rozpočet jejich rodiny. A to i přesto, že studenti mají řadu výhod a slev a studium je dotováno státem.

Podle průzkumu Sociologického ústavu mezi studenty veřejných vysokých škol by budoucí problémy s financemi mohly ohrozit u 18,5 % studentů další pokračování ve studiu, na soukromé škole dokonce 37 %.


Výdaje porostou

Poslat svému potomkovi sedm tisíc korun měsíčně patří podle sociologů k těm nižším odhadům měsíčních nákladů na studium, které zatíží rozpočet rodiny studenta. To ale nebude od příštího roku stačit. Na tom, že se náklady na studium příští rok nejméně o dva tisíce zvýší, a tím vzroste i finanční tlak na rodinu, se již dnes shodují téměř všichni ekonomové.

Jestliže již v roce 2003 představovaly podle průzkumu měsíčně průměrně náklady na dopravu 1600 korun, změny v nabídce slev a zvýšení cen jízdného ve veřejné dopravě jak železniční a silniční, tak i městské, které již dopravní společnosti oznámily, znamená první zásah do nákladů na studium. V důsledku zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent se dá očekávat růst cen knih a dalších studijních pomůcek.

Protože desetina studentů veřejných vysokých škol bydlí v soukromí, tedy platí tržní nájem, dá se reálně předpokládat, že v důsledku zvýšení cen energií a nájmů stoupnou i jejich náklady. Pokud student bydlí v privátu spolu s dalšími kolegy, aby srazil cenu nájmu, zaplatí za bydlení dnes měsíčně 3 tisíce korun. V důsledku zdražení energií i nájmu to příští rok ale bude minimálně o 500 korun více.

Bydlení na dotovaných kolejích (46 % studentů veřejných vysokých škol) představuje náklad 1 až 2 tisíce Kč, je ale možné získat příspěvek na bydlení. Sociální stipendium ve výši 1620 korun mohou dostat jen ti, jejichž rodiny nepřesáhnou 1,1 násobek životního minima.

Náklady na knihy a studijní pomůcky představují ve veřejných vysokých školách měsíčně zhruba pětistovku. Na soukromých školách je třeba připočítat i školné, které činí kolem 5 tisíc měsíčně.

Jídlo (v menzách dotované) stojí zatím minimálně 1200 korun. K tomu je třeba připočítat i další životní náklady, jako jsou návštěvy kina, divadla, sportovních akcí – minimálně další dva tisíce korun.

Část studentů si vypomáhá prací

Financování studia stojí z podstatné části na penězích od rodičů. Prací, ať již na plný, či částečný pracovní úvazek, si přivydělává kolem 10 procent studentů veřejných vysokých škol a 40 procent studentů soukromých škol. Toto číslo ale není projevem lenosti a pohodlnosti studentů. Platné daňové a pracovní předpisy totiž příliš neusnadňují rychlé najímání a výdělek studentům. Studenti často nemají možnost, kde si přivydělat, a ani čas, aby se nedostali do rozporu se studijním plánem.

Sociologové poukazují na to, že finanční problémy se týkají především dělnických rodin (28 % studentů), tedy těch, kde cesta ze sociálního prostředí nízkých příjmů spočívá právě v získání vzdělání. Očekávání vysokých finančních nákladů během studia odrazuje část potenciálních studentů z této sociální skupiny vůbec i od pokusu studium zahájit.