Článek
Vývozci nezůstávají jen u požadavků na zavedení evropské měny - chtějí znát i přibližný termín přijetí eura.
Zavedení eura ale nejsou žádné dostihy, oponuje kabinet. Přijetí eura je především politická záležitost, říká premiér Mirek Topolánek. A dodává, že především je třeba mít ekonomiku a trh práce na zavedení eura skutečně připravené. Tedy nejdříve musí proběhnout reformy, pak se můžeme bavit o datech.
Topolánkův názor sdílí a podporuje i ekonom Ivan Pilip. Pro přijetí eura musí být podle něj vhodná doba, nejde o soutěž, která země ve střední Evropě jím bude platit dříve. Podmínek pro přijetí eura nemůže být dosaženo nějakými účetními účelovými triky, jednorázovými a rychle odeznívajícími opatřeními. Cena za umělé dosažení tzv. maastrichtských kritérií by totiž byla poměrně drastická. Euro by pak ekonomice rozhodně neprospívalo.
Podle Mirka Topolánka se navíc zatím nikde přesvědčivě neprokázalo, že samotné přijetí eura zázračně zvýšilo výkon ekonomiky či udrželo inflaci na nízké úrovni.
Chceme termín, volají podnikatelé
Kritici vládní politiky vůči euru, kteří kabinetu vytýkají přílišnou vlažnost při přípravě zavádění eura, se opírají o to, že Česko předpoklady pro přijetí eura má - inflace je pod kontrolou, ekonomika je stabilizovaná, vládní dluh vůči HDP je ve srovnání s řadou evropských euro zemí nízký. Pro zavádění reforem by bylo přínosem termín přijetí společné měny stanovit. Zvýšil by se tak i tlak na zavedení reforem. Přijetí eura by kromě toho pomohlo ekonomice bránit se právě proti výkyvům a šokům, k nimž je v době globalizace ekonomika náchylná. Euro podnikatelům výrazně šetří náklady, přispívá k rozvoji obchodu.
Vláda upozorňuje - ano, česká ekonomika je v dobré kondici, ale stačí ekonomický šok a vše je jinak. Zadlužování země není stále zkroceno, mandatorní výdaje jsou velmi vysoké. Schválené reformy jsou pouhým začátkem ekonomických změn, a proto nezaručují stabilní růst bez větších výkyvů. Podle vlády je třeba začít se nejdříve bavit o urychlení prosazení reforem a až následně o přijetí eura.
"Když se ptáte, kdo brzdí euro, tak se ptejte těch, co hlasují proti reformám, kteří jim brání," řekl Topolánek nespokojeným podnikatelům na začátku listopadu na konferenci zaměřené právě na otázku, kdy se staneme členy eurozóny.
Oponenti vlády mu nezůstali nic dlužni. Podle ekonomického experta ČSSD Jana Mládka "velká část ODS euro a prohlubování evropské integrace prostě nechce". Euro jako symbol silné evropské integrace podle něj nahání konzervativní části ODS husí kůži. Neochota přijmout euro nemá oporu v ekonomice, jen se tím projevuje v praxi ideologie ODS.
Euro není zadarmo
I tomuto argumentu však ODS snadno oponuje. Předchozí vlády podle ní stanovily dva termíny přijetí eura, které se ukázaly jako nereálné. "To je ta nejhorší propagace pro přijetí eura," říká vicepremiér Alexandr Vondra s tím, že opakovat tyto chyby by byla pro euro medvědí služba.
Podnikatelé však podobné argumenty neuznávají. Poukazují zejména na své ztráty při exportu dané sílící korunou.
Ministr průmyslu Martin Říman (ODS) ale upozorňuje, že i po zavedení eura se mohou náklady podnikatelů zvýšit a nepůjde to svádět na silnou korunu. Zvýšit se mohou ceny vstupů (které někdy silná koruna tlumí), zvýší se tlaky na růst mezd, na ceny energií. Navíc existuje reálná možnost, že dojde ke zvýšení inflace. To vše mohou podnikatelé pocítit na svých nákladech.
Optimální by proto podle ekonomů bylo stanovení termínu přijetí společné měny, které by korespondovalo s programem ekonomických reforem. To, že vláda nestanovila termín přijetí eura, podle některých analytiků znamená, že kabinet dobře zná svůj největší handicap. Slabý vládní mandát, minimální většina ve Sněmovně a křehká pozice koaliční vlády znamenají, že vláda je si vědoma, že nemusí potřebné reformy prosadit. Případné problémy s přijetím společné měny, hlavně dopady na obyvatele, by totiž automaticky šly na její vrub.