Neupřesnil, kolik může stát za prodej podílů inkasovat. Podle Urbana by nebylo před samotnou privatizací vhodné zveřejňovat očekávaný výnos. Odhady však hovoří o čtyřech až šesti miliardách korun.

Schválený návrh předpokládá prodej státních podílů firem dvěma souběžnými jednokolovými výběrovými řízeními s předkvalifikací potenciálních investorů. Proti ministerstvy předkládanému návrhu doznaly nakonec podmínky předkvalifikace jedné změny. Zájemce stále musí v předkvalifikaci splnit podmínku zkušenosti s těžbou hnědého uhlí, to se však netýká jen investora, ale podmínka se nově vztahuje i na zástupce statutárních orgánů. "Ta věta rozšiřuje portfolio uchazečů," vysvětlil Urban.

Cena nebude jediným kritériem

Cena při výběru nového majitele nebude jediným kritériem. Rozhodovat bude vazba na energetickou koncepci. Oba dva parametry budou mít zhruba asi poloviční váhu. Pro vstup do výběrového řízení musejí zájemci prokázat odbornou kvalifikaci a zkušenosti s provozováním těžby v minulých pěti letech o minimálním průměrném objemu dvou milionů tun.

Návrh požaduje i zkušenosti s prodejem surovin a sanačními pracemi. Rozhodujícím kritériem při výběru bude nabídnutá kupní cena a podnikatelský záměr. Investor však nesmí v České republice většinově vlastnit či být kapitálově propojen se subjektem zabývajícím se těžbou, výrobou, tranzitem či distribucí zemního plynu nebo ropy.

Vláda chce vyloučit spekulanty

Podle Jana Slabého z Wood&Company je omezujících podmínek až příliš, záměr vyloučit spekulanty však považuje za dobrý. Obdobné omezení platí i pro společnosti kapitálově propojené se subjekty, které se aktivitami zabývají ve státech sousedících s Českou republikou. "V žádném případě nechceme, aby došlo ke spekulativnímu odkupu, v tom smyslu, že nabyvatel ve prospěch své výroby utlumí těžbu hnědého uhlí v České republice," řekl Urban.

Vítěz řízení bude smluvně zavázán přijmout aktualizovanou energetickou koncepci státu a zajišťovat těžbu a dodávky hnědého uhlí tuzemským výrobcům elektrické energie. V příštích 15 letech si stát v orgánech společností podrží své zástupce. Kritéria požadují garanci těžby uhlí v minimálně 15 letech s důrazem na zajištění sociálního smíru.

Zatím osm zájemců

Urban potvrdil, že eviduje sedm až osm zájemců. Adeptem na podíl v Severočeských dolech by měl být vlastník Mostecké uhelné, Appian Group, či švýcarská Triada Holding. O Sokolovskou uhelnou prý projevil zájem její management a firma Metalimex, která v ní drží 36 procent akcií.

Mezi dalšími zájemci jsou Northland Power a International Power. Ve hře může být například také společnost Karbon Invest, která ovládá černouhelné doly OKD. Podle Urbana není vyloučena účast státního podniku ČEZ v podílů v hnědouhelných společnostech.

Urban dále uvedl, že ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem financí předloží v září vládě návrh jak nakládat s minoritním státním podílem v černouhelné společnosti OKD. Podle ministra není možné nyní říci zda podíl bude či nebude privatizován.

V Severočeských dolech stát drží prostřednictvím FNM 55,4 procenta akcií, dalším vlastníkem je ČEZ s 37,2 procenta. Společnost loni vytěžila téměř 22 milionů tun uhlí, zaměstnávala 4150 lidí a vykázala zisk téměř miliardu korun. V Sokolovské uhelné FNM vlastní 48,7 procenta akcií a jím ovládaná a.s. Pal dalších 1,3 procenta. Více než třetinu akcií drží společnost Metalimex. Sokolovská uhelná za uplynulý rok vytěžila zhruba deset milionů tun uhlí a zaměstnávala 5500 osob při zisku 300 miliónů korun.