Článek
Představitelé Evropské centrální banky poukázali především na nezdravý a neudržitelný hospodářský růst v poskomunistických zemích. Podle nich by se měly tyto státy místo toho, aby pospíchaly do eurozóny, soustředit na opravdové přiblížení k hospodářství západní Evropy, protože samotné euro to nezaručuje.
"Připomínky byly adresované střední Evropě jako celku. Především v pobaltských zemích je možné zaznamenat přehřívání ekonomiky a jsou tam problémy s inflací. My přesvědčujeme komisi, že jsme jiný případ," uvedl pro Slovenský rozhlas slovenský velvyslanec při EU Maroš Ševčovič.
V případě Slovenska se diskutuje především o otázce dlouhodobé udržitelnosti pozitivního hospodářského vývoje. "Je to novinka, protože při předešlých případech rozšiřování eurozóny se posuzovala udržitelnost hospodářského vývoje na kratší časovou hranici," dodal velvyslanec.
Analytici jsou skeptičtí
Rovněž podle některých analytiků klesá šance, že Slovensko přijme společnou evropskou měnu začátkem roku 2009, jak předpokládá vládní program. Důvodem je také ohlašovaná změna pravidel evropského statistického úřadu Eurostat při vyčíslování deficitu veřejných financí.
Slovenský premiér Robert Fico opakovaně prohlásil, že v zájmu přijetí eura od ledna 2009 je připravený šetřit a škrtat výdaje státu. Pokud Eurostat rozhodne, že Slovensko musí do schodku započítat také rozpočet Národní dálniční společnosti, Slovenské televize, Slovenského rozhlasu, nemocnic a železnic, bude to mít dopad na státní rozpočet. Ministerstvo financí s tím nepočítalo.
Ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek prohlásil, že Slovensko splní podmínky na přijetí eura dříve než koncem roku 2008. "Necháváme si rezervu pro případ, že by se ekonomická situace odklonila od očekávání," uvedl.
Schodek veřejných financí by měl být pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí počítá se schodkem 2,7 procenta HDP.