Článek
S 1,5procentním zvýšením však nesouhlasí odbory, protože u zaměstnanců, pokud bude příští rok čtyřprocentní inflace, dojde podle jejich názoru ke zhoršení jejich životní úrovně. V pondělí proto proběhne další kolo mzdových vyjednávání.
"O platech nechci a nemohu licitovat, jednání se nebráním," říká před pondělním jednáním se zástupci odborů zaměstnanců státních orgánů a institucí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Odbory totiž, říká ministr, vycházejí z mylného názoru, že návrh růstu platů o 1,5 % vznikl tak, jako by vláda nahodila minimální růst, odbory zase budou požadovat maximální růst s očekáváním, že se nakonec "sejdeme někde uprostřed".
"My především na další růst skutečně nemáme volné prostředky, požadovaných dalších pět miliard na platy by bylo třeba někomu ubrat, ale komu?," uvedl Nečas s tím, že "jednání a vysvětlování stanovisek a snahy se vzájemně pochopit se ale nebrání".
Někde mzdy nevzrostou ani o 1,5 %
"Malá města a menší radnice ale nezvýší svým zaměstnancům platy ani o oněch 1,5 procenta, dojde ke stagnaci platů. Pokud vláda nemá na výplatu svých zaměstnanců peníze, neměla snižovat daně," varuje předsedkyně odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.
Podle ní pokud v resortu neporostou tři roky po sobě platy více než 1,5procentním tempem, lidé odejdou, dojde ke stagnaci resortu. Ale hlavně, vláda mylně situaci vykládá tak, jako by šlo pouze o platy úředníků.
Jenže úředníků je z celkového počtu 460 tisíc lidí napojených svým platem na státní rozpočet jen malá část - kolem 80 tisíc. Ostatní jsou zaměstnanci ministerstva spravedlnosti, dále sem patří zdravotníci, kulturní pracovníci, meteorologové, učitelé atd.
"Redukce stavů zaměstnanců placených z rozpočtu či omezování jejich platů je v každé zemi citlivá záležitost, protože tito lidé chodí pravidelně k volbám," sdělil Právu ekonom Jan Švejnar. Proto každá západoevropská vláda, pokud chce redukovat stavy a vůbec měnit organizaci správy státu, současně připravuje i určitou nabídku dalšího uplatnění uvolňovaných úředníků, rekvalifikace atd.
Platy mají odpovídat možnostem
Podle představitelů vlády platy státních zaměstnanců především nejsou nyní nízké, ale pokud se do něj započítají i soukromé firmy do dvaceti zaměstnanců, přinejmenším srovnatelné s pracovníky soukromého sektoru.
Průměrný plat v podnikatelské sféře byl ve 2. čtvrtletí letošního roku 21 687, v nepodnikatelské sféře, kam patří státní zaměstnanci, 20 673 Kč. Navíc, jak upozorňuje zpráva ministerstva práce a sociálních věcí o vývoji příjmů a výdajů obyvatel, řada soukromých firem platy automaticky nezvyšuje, v řadě firem dochází i k poklesu průměrných mezd.
"Soukromý sektor svoje platy upravuje podle reálných možností a dosažených výsledků. Není důvod, aby státní správa postupovala opačně," soudí Nečas.
Podle ekonomů jediná cesta, jak zvýšit platy v resortu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, je snižovat jejich stavy. Jenže tím padne jeden z hlavních důvodů, aby zejména mladí a vzdělaní lidé vůbec o práci ve státní sféře přemýšleli - jistota zaměstnání, malá hrozba nezaměstnanosti, dodávají jedním dechem.