Nepodpoření navrženého zástupce státu je v rozporu jak s pondělním vládním usnesením, tak s uzavřenou akcionářskou smlouvou mezi ČR a firmou Boeing, což může být pro vládu velmi nepříjemný signál. Podle zdroje Boeing vetoval už před časem i bývalého náměstka ministra obrany Štefana Füleho, který je teď velvyslancem v Londýně.

I když stát v březnu 1998 předal kontrolu nad podnikem Boeingu a vytvořil mu exkluzívní podnikatelské podmínky, zakázku na 72 bitevníků L-159 za 50 miliard korun, včetně garancí za úvěry ve výši 967 miliónů dolarů (tehdy zhruba 30 miliard korun), management toho nevyužil. "Jestliže se stát nyní nedomluví s Boeingem, bude se snažit hledat jiného partnera," řekl Právu zdroj blízký vládě.

Ta sice v pondělí po dlouhých peripetiích prodloužila výrobci letadel záruku ve výši 300 miliónů dolarů na úvěr do roku 2008, ale kdyby věděla, že Boeing bude vetovat Tvrdíka, údajně by k tomu nedošlo. Navíc za 18 měsíců by měl stát navýšit záruku za úvěr o dalších asi 250 miliónů dolarů.

Veliký americký tunel?

Podle kruhů blízkých vládě byla debata kabinetu velice ostrá a bouřlivá. Údajně největším oponentem byl ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD), který měl celý projekt označit za "veliký americký tunel". "Postoj vlády je logický, když je stát majoritním akcionářem," řekl ve čtvrtek Právu ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) s tím, že Česko nemá peníze na mnoho věcí, které by si všichni přáli. "V rámci reformy veřejných financí šetříme každou korunu a o hospodaření Aera v minulých letech je řada pochybností. Jsem jednoznačně pro podporu Aera a L-159, ale jde o obrovské finanční prostředky v řádu desítek miliard korun, které v případě dalšího neúspěchu zaplatí stát. A proto chce mít vláda nad další efektivitou vynakládaných prostředků svoji kontrolu," zdůraznil ministr vnitra.

"V tuto chvíli už samo prodloužení garance je dokladem, že Boeing nesplnil jednu ze základních podmínek akcionářské smlouvy, tzn. že obchodní plán je na bodu nula," uvedl zdroj Práva. Podle něj Boeing slíbil také offsetové programy, tedy zpětné investice do českého průmyslu, avšak žádné nenaplnil. Zavázal se také k procentuálnímu podílu na subdodávkách z ČR v poměru 65:35 ve prospěch českých podniků. "Výsledek je zhruba 80 až 90 ku 20 až 10, avšak v náš neprospěch, takže peníze jdou mimo ČR," řekl zdroj.

Ztrátové i vrtulníky

Problém může být podle něj ještě v hospodaření Boeingu. Údajně jsou předražovány komponenty pro L-159 ze zahraničí. "Boeing Ceska podepisoval v Aeru objednávky u amerického Boeingu, tedy firmy samy mezi sebou. Byla však dohoda, že ceny budou nákladové bez zisku. Někteří experti se domnívají, že dochází k předražení až v řádu set procent. Znamená to, že peníze, které Američané do Aera vložili, už z něj dávno vytáhli," prohlásil zdroj.

Ve vládním dokumentu na pondělním jednání kabinetu se mj. uvádí, že se nepodařilo uzavřít žádný kontrakt se zahraničním partnerem na L-159. Stejně tak se nezdařil v letech 2001 až 2002 prodej 30 civilních letounů Ae 270 IBIS za 1,97 miliardy Kč. Vývoj stroje se zpozdil o 30 měsíců a dosud chybí certifikace. Také kontrakt s firmou Sikorsky na dodávku vrtulníků S-76 C uzavřený v roce 2000 je pro českou stranu nevýhodný, píše se ve vládním dokumentu. Výroba je ztrátová u jednoho stroje až ve výši asi 25 miliónů korun.

Jde o značku Aero

Celkový dosažený provozní výsledek Aera Vodochody v letech 1998 až 2002 je ztráta 0,85 miliardy korun, což je proti plánu o 9,42 miliardy korun horší. Stát má podle zdroje zájem spolupracovat s Boeingem, protože chce zachovat značku Aero Vodochody na trhu. Na druhou stranu už má vláda velkou obavu, že Boeing těžko přijde s oživením programu. "Pokud nebude jednání s Boeingem úspěšné, nezbude státu nic jiného, než hledat dohodu, oddlužit jej v částce 15 miliard korun," uvedl zdroj. Vedle 10 miliard korun za TV Nova po arbitráži se CME by to byla další rána pro státní kasu.