Lidé by podle bankéře měli brát vážně fakt, že prezident ECB Jean-Claude Trichet nevidí nic špatného na všeobecném očekávání, že v září nebo v říjnu se v eurozóně zvýší úrokové sazby. Ekonomika eurozóny podle Starka vykazuje svižný růst, a rychle se zvyšuje také peněžní zásoba, v kombinaci s poklesem volných kapacit se ale zvyšuje riziko růstu inflace.

Vysoké kurzy měn ale na druhou stranu automaticky nezavdávají důvod k obavám. Historicky totiž byly spíše produktem nízkoinflační měnové politiky a rychlejšího růstu, poznamenal Stark.

"Vývozci v zemích eurozóny zatím kvůli vysokému kurzu eura nijak netrpí. Dnes tady máme nový model hospodářského růstu," řekl Stark s odkazem na relativní sílu evropských ekonomik v porovnání se zpomalením hospodářského růstu ve Spojených státech.

"Chtěl bych ale dodat jednu věc. Až doteď jsme viděli jen pozvolný růst kurzu eura. Problematické by ale bylo, kdyby začalo (euro) vykazovat značné výkyvy," řekl dále bankéř. Euro je v současné době blízko rekordních hodnot vůči dolaru a pohybuje se nad 1,38 USD. Blízko rekordu je také k japonskému jenu, kde se prodává v kurzu kolem 168 JPY.

Vysoký kurz eura vadí Francouzům

Vůči silnému kurzu eura se ale začínají ozývat Francouzi, kteří už několikrát vyzvali představitele zemí eurozóny k zodpovědnějšímu postoji k politice směnných kurzů.

Na otázku, zda je spravedlivé, aby evropští vývozci konkurovali rivalům v Japonsku a Číně, Stark řekl, že nízké kurzy měn v těchto dvou zemích mají různé příčiny. Japonsko mělo problém s tím, že bylo pořád blízko k deflaci. Naproti tomu Čína už v mnoha oblastech zažívala přehřátí ekonomiky, sdělil Stark.

Členové skupiny vyspělých zemí G7 na svých minulých skupinách několikrát uvedli, že Čína by měla dovolit rychlejší zpevnění kurzu jüanu. Takový požadavek je podle Starka zcela správný. "Ono je ale velmi těžké dokázat, že některá země určitým stanoveným způsobem ovlivňuje směnný kurz, anebo že dovoluje permanentní podhodnocení své měny," poznamenal.