Kupní cena za fondy nakonec odpovídá hornímu okraji původních odhadů, jež se pohybovaly mezi 40 a 50 miliardami korun. Stát po provedení převodu musí vyčíslit celkové dopady krachu IPB na veřejné finance, aby tyto dopady následně posoudily antimonopolní úřad a Evropská komise. Ta musí schválit veškerou veřejnou podporu pro bankovní sektor.

Náklady státu se celkem mohou vyšplhat až k 200 miliardám korun. Agentura již na konci května zaplatila bance zálohu 48,3 miliardy korun a zbývající necelou miliardu činí doplatek. Na agenturu by měly být podle posledního návrhu převedeny všechny fondy s výjimkou tří nehlasovacích akcií fondu Tritton. Všechna aktiva by přitom měla být převedena přímo na agenturu, aby se předešlo zdlouhavému zpeněžování těchto aktiv. Třem nehlasovacím akciím, které zůstanou v majetku ČSOB, bude odpovídat hotovost 40 miliónů korun a směnky. To umožní fondu Tritton pokračovat ve vedení soudního sporu v kauze České pivo podle pokynů ministerstva financí.

Poslední sporná část převzatá po IPB

Banka následně případný výnos ze sporu bude muset převést na stát. Pokud se převody všech určených aktiv neuskuteční do 6. srpna, bude se jich ČKA domáhat v arbitrážním řízení, dodává materiál ministerstva financí. Stát zároveň požaduje, aby byla provedena kontrola činnosti všech subjektů této struktury. Kontrolu by podle informací ČTK měla provést společnost KPMG.

Kajmanské fondy byly poslední spornou částí aktiv převzatých po IPB. Již dříve banka na stát převedla komanditní společnosti z těchto struktur. IPB převedla na Kajmanské ostrovy v letech 1998 a 1999 ztrátové úvěry, aby si vylepšila finanční stabilitu. Později se ukázalo, že z České republiky odešly také kvalitní majetkové podíly. IPB se v červnu 2000 ocitla v nucené správě a o tři dny později ji převzala ČSOB.