"Česko nedodržuje opatření, která slíbilo, a nepodniká nové potřebné kroky," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia. Podle něj za současnou rozpočtovou "krizi" může jednoznačně nárůst mandatorních výdajů, ale i povolební nejistota, kdy se Česko na dlouhou dobu ocitlo bez akceschopné vlády.

Úterní kritika není překvapením. Navíc jde jen o její první část. Češi se dostali do problémů zejména kvůli tomu, že politici napříč politickým spektrem před loňskými volbami neodolali rozdávání takzvaných volebních dárečků a neváhali utrácet za jednorázové navýšení nejrůznějších sociálních dávek. Značně tak přispěli k růstu rozpočtového deficitu, který by měl letos vystoupit ke čtyřem procentům HDP. ČR se přitom zavázala, že schodek nepřekročí 3,3 procenta HDP.

Po kritice Evropské komise, jež přišla s hodnocením konvergenčního programu, který jakýmsi plánem země při přechodu na euro, se očekávaně objevila i kritika ministrů financí. Ta navíc bude pokračovat na podzim, kdy budou šéfové státních pokladen schvalovat soubor doporučení, který by měl ČR přivést zpět na "správnou trať".

ČR je s veřejnými financemi mezi posledními šesti v EU

Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česká republika nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. Spolu s Maďarskem navíc bude na konci roku 2008 jedinou zemí v Evropské unii, která budou mít rozpočtový deficit vyšší než tři procenta HDP. Maďaři jsou na tom nyní výrazně hůře; zvedli však již bolestné reformy, k nimž Češi těžkopádně spějí - a to navržená opatření nepatří k "bolestným" z celoevropského pohledu.

Současné vláda se snaží reformy prosadit; tím však reformní snažení Česka nemůže podle Bruselu skončit. ČR se totiž ještě musí vypořádat se stárnutím populace, které ho ohrožuje opět téměř nejvíce v EU. Penzijní reforma navíc patří k daleko složitějším a komplexnějším než omezování rozpočtových výdajů.