"Cenu vody ovlivňuje především růst cen chemikálií, energií, či surové vody užívané pro výrobu vody pitné. Zvyšují se také náklady na opravy poruch i třeba platby za vypouštění odpadních vod," sdělila Právu mluvčí Vodárny Plzeň Kateřina Faltinová. Na růst cen vody podle ní tlačí i pokles spotřeby, přičemž fixní náklady vodáren se nemění.

V roce 1997 spotřeboval jeden člověk v Plzni za den v průměru 131 litrů, v roce 2002 o deset litrů méně a loni to bylo už jen 105 litrů.

Evropské ceny, domácí platy

Někteří odborníci upozorňují na to, že ceny vodného a stočného musejí zůstat sociálně únosné, což podle pravidel EU znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat dvě procenta jejich hrubého příjmu. Na západ od českých hranic je voda v přepočtu dražší, ale na jiné úrovni jsou i příjmy, podotýkají.

České domácnosti spotřebovávají po roce 1989 vody stále méně. Odborníci přitom už před časem předpokládali, že pokles by se měl zastavit. Spotřeba v domácnostech je už totiž při spodní hranici vyspělé Evropy, ačkoliv Česko má vysoké napojení obyvatel na vodovody, které jsou zavedeny i tam, kde lidé hodně využívají ještě lokální zdroje, jako jsou studny. Na vodovod je v tuzemsku napojeno přes 90 procent obyvatel, což je v EU nadprůměr.