Pojem brigádník není v právních předpisech definován. V praxi se používá pro účastníka pracovněprávního vztahu uzavřeného na kratší časové období, velmi často na základě dohody o provedení práce.

Pro zdaňování příjmů "brigádníků" daňový zákon nemá zvláštní ustanovení a tyto příjmy podle svého charakteru obvykle náleží k příjmům ze závislé činnosti. Z daňového hlediska jde pak o zaměstnance. Daň z příjmů ze závislé činnosti vybírá zaměstnavatel jako plátce daně. Mzda se zaměstnanci nevyplatí v hrubé výši, ale snížená o měsíční zálohu na daň, nebo ve stanovených případech o daň stanovenou zvláštní sazbou (srážková daň).

Důležité je podepsat prohlášení k dani

Pro způsob zdanění příjmu ze závislé činnosti je vždy podstatné, zda má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti či nikoli a v určitých případech i výše mzdy.

Aby studentova mzda nebyla snižována o zbytečně vysoké zálohy na daň, případně aby mu nebyla srážena daň zvláštní sazbou ve výši 15 procent, doporučujeme při nástupu prohlášení k dani podepsat. U zaměstnance s tímto prohlášením zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy přihlédne k jedné dvanáctině ročních nezdanitelných částek.

I student má nárok na odpočet základní nezdanitelné částky, která činí 38 040 korun, to je měsíčně 3170 korun. Vedle toho může každý student mladší 26 let uplatnit navíc i nezdanitelnou částku z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání, která činí ročně 11 400 korun, měsíčně 950 korun.

Tuto skutečnost je nutno zaměstnavateli doložit potvrzením školy. Vzhledem k tomu, že z částek vyplacených na základě dohody o provedení práce se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení ani na všeobecné zdravotní pojištění, hrubá mzda snížená o jednu dvanáctinu ročních nezdanitelných částek vytváří tzv. zdanitelnou mzdu, která je po zaokrouhlení na stokoruny nahoru základem pro výpočet zálohy na daň.

Ze zdanitelné mzdy do měsíční částky 9100 korun se sráží záloha ve výši 15 procent. Záleží proto na výši výdělku. Pokud by student podepsal prohlášení k dani a uplatnil měsíční nezdanitelné části daně, a to základní a "studentskou", a jestliže by jeho měsíční výdělek nebyl vyšší než 4100 korun, nebyla by mu v měsíční výplatě srážena žádná záloha na daň ze závislé činnosti a hrubá mzda by se rovnala čisté mzdě (součet měsíčních nezdanitelných částek 3170 Kč + 950 Kč by byl vyšší než hrubý výdělek 4100 Kč). Pokud bude jeho měsíční výdělek vyšší než uvedená částka 4100 korun, bude mu sražena záloha na daň.

Nebude-li však mít po skončení zdaňovacího období povinnost podat daňové přiznání (t j. pokud by v průběhu zdaňovacího období pobíral nějaký jiný zdanitelný příjem, např. z pronájmu apod.) může zaměstnavatele požádat do 15. února následujícího roku o provedení ročního zúčtování daňových záloh a uplatnit roční nezdanitelné částky ze základu daně, případně je uplatnit v daňovém přiznání. A vzhledem k výši ročních nezdanitelných částek je zde velká pravděpodobnost, že výsledná roční daňová povinnost bude nulová a že bude mít nárok na vrácení sražených daňových záloh.

Jak v jiných případech

Kdyby při nástupu do práce prohlášení k dani nepodepsal a jeho příjem v kalendářním měsíci by nepřesáhl 3000 korun hrubého, zaměstnavatel by srazil daň ve výši 15 procent (tzv. srážková daň). Ani zde však není ještě nic ztraceno.

Roční zúčtování může zaměstnavatel provést i v případě příjmu, z něhož byla dříve sražena srážková daň, pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani dodatečně (nejpozději do 15. února následujícího roku). Nepodepsal-li student prohlášení k dani vůbec, u příjmu nad 3000 korun zaměstnavatel sráží zálohu na daň měsíční sazbou daně. Tato záloha nemůže činit méně než 20 procent zdanitelné mzdy.

V tomto případě se základ pro výpočet zálohy na daň rovná zdanitelné mzdě, neboť se od základu neodečítají nezdanitelné částky, a současně mu vzniká povinnost podat po skončení roku daňové přiznání. V něm lze pochopitelně uplatnit nezdanitelné částky daně. Z uvedeného vyplývá, že i když za současně platné právní úpravy nejsou příjmy studentů - "brigádníků" do určité konkrétní výše osvobozeny od daně, existuje poměrně široký prostor k tomu, aby se čistá mzda co nejvíce přibližovala ke mzdě hrubé.