Řekl to to tajemník Ovocnářské unie Martin Ludvík. Roční finanční hodnota ovoce sklizeného v Česku se přitom obvykle pohybuje nad jednou miliardou korun.

Nejvíce se nepříznivé počasí podepsalo na jabloních, které jsou zároveň hlavním českým ovocným druhem. Propad sklizně se u nich očekává o 34 procent na 105 729 tun. Konzumních jablek určených pro trh bude ve srovnání s loňskem jen asi polovina, protože část úrody má takzvané mrazové poškození a bude použitelná jen ke zpracování na mošt.

Mezeru na trhu vyplní dražší dovoz

Chybějící jablka českých pěstitelů na tuzemském trhu nahradí podle Ludvíka dovoz, který je tradičně dražší. Nejvíce se jablka budou zřejmě dovážet z Itálie. V normálních letech dovoz obvykle pokrývá přes 40 procent české spotřeby.

O pětinu se čeká pokles úrody višní, o 18 procent u malin a ostružin a o 12 procent u červeného a bílého rybízu. Mírný pokles v řádu procent se ještě čeká u broskví a švestek. Naopak nárůst zhruba o 30 procent sadaři odhadují u meruněk a hrušek. U hrušek, podobně jako u jablek, má však část úrody mrazové poškození.

Mráz sežehl předčasné květy

Dosavadní počasí bylo podle ovocnářů mimořádně nepříznivé. Po mírné zimě byla vegetace ovocných dřevin urychlena o dva až tři týdny. Rovněž kvetení bylo velmi časné a většina ovocných druhů kvetla již v průběhu dubna.

"Netradiční byl i průběh jara. Zejména velmi suchým počasím, kdy nespadly žádné srážky po dobu až osmi týdnů. K tomu se přidaly nadprůměrné teploty. V některých oblastech kritický nedostatek vody stále trvá," řekl Ludvík.

Poláci hovoří o živelní pohromě

Vážné škody na úrodě hlásí podle Ludvíka většina zemí střední a východní Evropy. Nejvíce je postiženo Polsko, kde mrazy udeřily do sadů v plném květu.

Polsko, které má největší vliv na obchod s ovocem ve středoevropském regionu, očekává škody v řádu desítek miliard korun a tamní poškození bylo klasifikováno jako živelní pohroma. Odhaduje se, že celková sklizeň ovoce ve střední Evropě bude nejnižší za několik desítek let.