Státní dluh se letos podle očekávání zvýší o dalších více jak sto miliard korun a dosáhne tak biliónu korun. Odpovídajícím způsobem se proto zvýší i roční náklady státu na krytí tohoto vyššího dluhu.

Zvyšování státního dluhu v době rekordního ekonomického růstu je z makroekonomického pohledu špatné, shodují se ekonomové, ale stabilitu rozpočtu to zatím bezprostředně nenarušuje. Problémy ale může dělat to, že každý rok musíme platit zhruba 30 miliard korun za tzv. obsluhu státního dluhu, tedy především za úroky, aniž by se výše státního dluhu vůbec snižovala.

Loni to bylo přesně 31,6 miliardy, za které se například, kdyby nepadly na úhradu úroků, mohlo postavit několik nemocnic, celé sídliště či kus nové dálnice nebo celý železniční koridor.

Tikající bomba - státní záruky

Z analýzy Státního závěrečného účtu České republiky vyplývá, že rozpočet a státní finance v sobě ukrývají ještě další časovanou bombu než je státní dluh. Jde o státní záruky za zhruba dalších 215 miliard korun.

Český stát ručí za tzv. standardní státní záruky, tedy za přijaté korunové a zahraniční bankovní úvěry různých institucí ve výši 58 miliard korun. Jedná se například o státní záruky za úvěry ve výši 30 miliónů eur (850 miliónů korun), poskytnuté Českým drahám Evropskou společností pro financování železničních vozů EUROFIMA na nákup železničních vozů. Stát však ručí i za tzv. nestandardní státní záruky v celkové výši 157,4 miliard korun. Podle Státního závěrečného účtu se jedná zejména o 157miliardovou garanci, vystavenou v roce 2000 ve prospěch ČNB. Šlo o jedno z opatření v rámci řešení finanční situace Investiční a poštovní banky.

Problém a riziko záruk spočívá v tom, shodují se experti, že kdyby různé instituce, za které se stát zaručil, svoje závazky nesplácely, povinnost zaplatit miliardové částky by automaticky přešla na stát. O tyto peníze by se zvýšil schodek státního rozpočtu, následně státní dluh a úroky z něj vyplývající.