"MŽP připravuje novelu obalového zákona, která by umožnila rozšíření zálohového systému pro jedno i vícecestné (opakovaně použitelné) nápojové obaly, konkrétně skleněné i plastové lahve a nápojové plechovky," řekl Jakub Kašpar, mluvčí MŽP, v jehož čele stojí Martin Bursík (SZ).

Proti záměru MŽP ale protestují výrobci nápojů i obchodníci, kteří tvrdí, že by kvůli rozšíření zálohového systému museli investovat několik miliard korun, což by se znamenalo zdražení nápojů.

Spory o výsledky studie

MŽP si loni objednalo u společnosti IREAS studii, jež uvedla, že náklady na zavedení zálohové povinnosti by se pohybovaly od 2,3 miliardy korun do 5,1 miliardy korun. Ministerstvo ale výsledky studie zpochybnilo, protože podle Kašpara vychází z neúplných či chybných předpokladů, které se týkají například počtu tuzemských obchodů.

Studie prý rovněž opomíjí příjmy výrobců a dodavatelů obalů ze zálohového systému a počítá pouze s jejich výdaji. "Vůbec nepředpokládá rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů, k němuž postupně dojde v důsledku zavedení zálohového systému. Nezapočítává tedy ani žádné pozitivní efekty například v podobě úspory surovin a energií," podotkl Kašpar.

S argumenty MŽP však tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí Jan Bláha nesouhlasí. "I nadále trváme na tom, že příprava novely zákona o obalech, která má zavést zálohy na další obaly, je připravována neveřejně bez diskuse s odborníky a že závěry studie IREAS jsou vypovídající a nelze je zpochybňovat pouze proto, že její závěry kříží plány ministra Bursíka na zavedení záloh," sdělil Novinkám.