To je jeden z důvodů, proč se vláda chystá v rámci reformy veřejných financí prosadit zvýšení sociálního pojistného pro živnostníky, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

První pokus o prosazení celé reformy čeká vládu už v úterý na mimořádné schůzi Sněmovny.

"Podíl objemu zaplaceného pojistného za zaměstnance za 40 let k objemu vypláceného starobního důchodu po dobu 20 let činí 107 procent. Na důchodu je tedy vyplaceno méně, než činí objem zaplaceného pojistného. U osoby samostatně výdělečně činné, která platila pojistné z průměrného vyměřovacího základu, tento podíl činí 56 procent, a u OSVČ, která platila pojistné z minimálního vyměřovacího základu, jen 39 procent," uvádí se v důvodové zprávě vlády.

I nízké pojistné může za deficit

Nízké pojistné placené OSVČ je podle vlády i jednou z příčin stálého deficitu důchodového účtu. Ten dosahuje už od roku 1999 kolem 16 miliard korun.

"Počet osob samostatně výdělečně činných činí téměř 14 procent z celkového počtu pojištěných osob. Ale na objemu vybraného pojistného se OSVČ podílely jen pěti procenty. Přibližně 40 procent živnostníků totiž platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu," připomínají ministři.

"Zatímco měsíční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, podle statistických údajů za rok 2002, činil u průměrného zaměstnance 14 385 korun, u průměrné osoby samostatně výdělečně činné tvořil tento základ jen 4052 korun.

Důsledkem je, že za rok bylo na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (při sazbě 29,6 %) odvedeno v průměru za jednoho zaměstnance 51 096 Kč, kdežto za jednu osobu samostatně výdělečně činnou v průměru jen 14 393 korun," konstatují ministři v důvodové zprávě.

Hlavní nebo vedlejší činnost

Podle nich zvýhodněné postavení OSVČ v účasti na pojištění a placení pojistného zakládá nerovnost ve srovnání se zaměstnanci a je kritizováno Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.

Proto ministři navrhují, aby osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako svou hlavní činnost, byly vždy - bez zřetele na výši dosahovaného příjmu - účastny důchodového pojištění a platily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost má povahu vedlejší činnosti by byly nadále účastny důchodového pojištění v závislosti na výši dosahovaného příjmu.

Minimální roční vyměřovací základ pro pojistné placené OSVČ by se měl zvýšit postupně během roků 2004, 2005 a 2006 z 35 procent rozdílu mezi dosaženými příjmy a vykázanými výdaji na 50 procent.

Současně by se od roku 2004 měl zvýšit minimální vyměřovací základ OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností na úroveň minimální mzdy, to je 40 procent průměrné mzdy v národním hospodářství (v měsíčním vyjádření).

Zvýšit věk odchodu do důchodu

Aby se snížil schodek důchodového účtu, posílily se příjmy určené na důchodové pojištění a snížily výdaje, navrhují ministři dále zvýšit důchodový věk pro muže i ženy na 63 let.

Dosáhnout toho chtějí postupně tak, že se bude věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod prodlužovat i po roce 2007, a to stejným tempem jako dosud, tedy o dva měsíce u mužů a o čtyři měsíce u žen.

Při tomto tempu bude stejný důchodový věk 63 let u mužů a bezdětných žen dosažen v roce 2013 a stejný důchodový věk pro muže a všechny ženy - bez zřetele na počet vychovaných dětí - bude dosažen v roce 2025. "Přitom bude zachován nižší důchodový věk, byl-li získán před těmito roky," dodávají ministři.

Omezit předčasný důchod

Dále navrhují omezit možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu tím, že se zruší odchod do takzvaně dočasně kráceného předčasného starobního důchodu.

Ponechat hodlají pouze možnost odejít předčasně do trvale kráceného starobního důchodu, do kterého může odejít člověk už tři roky před dosažením důchodového věku.

Na druhé straně chce vláda umožnit penzistům, aby si k důchodu mohli přivydělat jakékoliv množství peněz bez omezení. V současnosti totiž ti, kteří jsou v penzi první dva roky, si mohou vydělat maximálně dvojnásobek životního minima jednotlivce. Jejich měsíční hrubý příjem nemůže tedy být vyšší než 8200 Kč.

Ministři chtějí rovněž omezit zápočet doby studia do důchodu, snížit sazbu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 2 procenta (z 3,6 % na 1,6 %) a naopak zvýšit sazbu pojistného na důchodové pojištění o 2 procenta (z 26 % na 28 %).

"Tímto opatřením se část příspěvků vybíraných na státní politiku zaměstnanosti, jejichž užití však není rozpočtem na tuto politiku vázáno, převádí do systému důchodového pojištění, v němž je pojistné na důchodové pojištění účelově určeno," zdůvodňují ministři.