Nemeth u soudu požaduje spolu s poplatky z prodlení a dalším příslušenstvím už bezmála 900 miliónů korun. Chce, aby mu ČSOB zaplatila za projekt prodeje nekvalitních aktiv IPB na Kajmanské ostrovy. ČSOB převzala padlou IPB v roce 2000, krátce poté, co stát na IPB uvalil nucenou správu.

Z protokolu posledního soudního jednání z 3. května vyplývá, že Městský soud v Praze odložil případ na 13. září poté, co uznal námitku zástupce ČSOB Radka Pokorného. Ten zpochybnil věrohodnost znalecké firmy Dolmen servis, která potvrdila pravost původní smlouvy mezi Nemethem a IPB.

Podle Nemetha ale na jednání takové rozhodnutí městského soudu nepadlo a písemný záznam z jednání neodpovídá pravdě. Rozhodl se proto podat ústavní stížnost pro porušení ústavně zaručených základních lidských práv.

Jde o uznání znalce

Zástupci Nemetha podle svých slov požádali městský soud o zvukový záznam z jednání, ten jim však nebyl vydán s tím, že již byl skartován a fyzicky neexistuje. Vyšší soudní úřednice městského soudu jim navíc odmítla písemně sdělit jakékoli další informace.

Skutečnost, že záznam byl skartován jen deset dní po jednání soudu, podle zástupců Nemetha vyvolává podezření z manipulace s protokolem a zvukovým záznamem celého průběhu jednání a z porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

Zatímco u trestních kauz je zvukový záznam z jednání soudu povinnou součástí soudního spisu, v obchodních sporech žádná taková povinnost neexistuje. Ve spisu zůstává pouze písemný záznam. "Každý si může podávat ústavní stížnosti jaké chce.

O rozhodnutí soudu existuje písemný zápis z jednání, který obdržely obě strany," reagoval na Nemethovu ústavní stížnost právní zástupce ČSOB Pokorný. Podle pravidel obchodních soudů by měl veškeré dění vždy na místě zaznamenat soudní zapisovatel či zapisovatelka.

Protože je jich však v českém soudnictví kritický nedostatek, soudci si často sami nahrávají jednání na diktafon a teprve poté nahrávku se souhlasem zúčastněných stran nechávají přepisovat. Jakub Svoboda