Česko se totiž zavázalo, že letos deficit nepřekročí 3,3 procenta HDP, dosáhne ale zřejmě až čtyř procent.

"Lituji, že aktualizovaný konvergenční program odsouvá nápravu nadměrného schodku českých veřejných financí nejméně o jeden rok, přestože se deficit dostal již v roce 2006 pod tříprocentní hranici," uvedl Almunia. Za současný vývoj českého rozpočtu může podle něj letošní náhlý nárůst výdajů, který nebyl vyvážen žádnými protiopatřeními.

Premiér Mirek Topolánek se v prohlášení zaslaném ČTK se stanoviskem EK v řadě bodů shoduje. Příčinou stavu veřejných financí je podle něj neudržitelný vývoj zejména mandatorních, tedy zákonem daných výdajů. Tento stav ještě prohloubily předvolební sociální balíčky, zdůraznil.

"Příznivé časy byly promarněny, je nutné využít zbytku ekonomického vzestupu a neprodleně zahájit reformní opatření," uvedl Topolánek. Bez reformy poroste dál veřejné zadlužení a ČR ani v budoucnu nebude schopna splnit kritérium schodku veřejných financí do tří procent HDP.

Tento ukazatel ČR porušuje už nyní, připomněl premiér a dodal, že bez reformních opatření budou v roce 2009 mandatorní výdaje vyšší než příjmy rozpočtu.

Politici se přou, kdo je viníkem

Odpověď na otázku, kdo je viníkem současného stavu veřejných financí je podle Topolánka, jednoduchá. "Po počátečním úsilí Špidlovy vlády a nerealizaci těch kroků jsou to všechny tři předcházející vlády, to znamená jak Špidlova, tak Grossova, tak především za ten poslední půlrok 2006 je to vláda Paroubkova," uvedl. "Je to jednoznačné, dá se to prokázat na všech číslech, které jsou k dispozici," dodal Topolánek.

Naopak bývalý sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka v reakci na kritiku EK uvedl, že Topolánkova vláda trvale nezvládá rozpočtovou situaci a zhoršuje vnímání ČR v rámci EU. "Navíc přichází s takzvanou reformou, která stav veřejných rozpočtů ještě zhorší," dodal. Podle něj všechny sociálně demokratické vlády dokázaly plnění konvergenčního programu zajistit.

Kalousek kritiku očekával

Podle ministra financí Miroslava Kalouska nejvíce urgentní problém vidí EK v těch samých bodech, v nichž je vidí i vláda ČR, tedy ve vysokém podílu mandatorních výdajů, v nezbytnosti realizovat důchodovou reformu, či reformu systému zdravotní péče. "Hodnocení je podle našeho očekávání mimořádné kritické," uvedl dnes po zasedání vlády.

"Kritika je samozřejmě nepříjemná, mnohem nepříjemnější ale je, že je absolutně objektivní a pravdivá," dodal. ČR podle něj neměla a nemá žádný objektivní důvod, aby po několika letech výrazného hospodářského růstu měla takový schodek a zejména takové trendy vývoje veřejných rozpočtů, a neplnila tak své vlastní závazky.

S tím souhlasí i ekonomové, podle kterých bylo promrháno období nebývalého ekonomického růstu země. "Komise zdvihla varovný prst. Jedinou správnou reakcí vlády by byla ambiciózní reforma výdajů, nikoliv snižování daní," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj hrozí, že v případě pokračujícího laxního přístupu k reformám může dojít i na zvyšování daní.

"Nevyužití příznivého ekonomického klimatu k rozpočtovým reformám se dá označit za trestuhodné," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Vláda sice začala pracovat na reformách, ale podle něj utrácí čas a energii na nesprávných místech. "Veřejné finance akutně nepotřebují daňovou reformu, za to změny ve výdajích by měly být výraznější, než vláda doposud navrhla," uvedl.

Těžko lze podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory očekávat, že státní rozpočet bude mít příznivější podmínky k ozdravení než dnes. "Veřejné finance jsou časovanou bombou," uvedl. Kritika EK je ovšem podle něj bezzubá. ČR totiž nemůže dostat pokutu, dokud není členem eurozóny, uvedl. EK může ovšem částečně zmrazit platby z fondů regionálního rozvoje.