"Opatření, navržená v programu, byla sice plněna, stav nehodovosti se ovšem ještě zhoršil. Program se totiž zaměřoval pouze na dílčí, izolovaná opatření. Resort dopravy nedokázal do řešení problémů významněji zapojit ostatní zainteresovaná ministerstva a další subjekty, které mohou ovlivnit stav nehodovosti," uvádí se ve zprávě, kterou vládě v minulém týdnu předložil ministr dopravy Milan Šimonovský.

Pomoci má nová strategie

Ministerstvo dopravy považuje za nezbytné zásadně změnit způsob řešení tohoto vážného problému. "Ještě v tomto týdnu se sejdu s ministrem vnitra Stanislavem Grossem a byl bych rád, aby se bezpečnost provozu stala naší prioritou," řekl novinářům Šimonovský.

Do konce února 2004 má být pro vládu připraven návrh nové strategie ve snižování nehodovosti včetně úkolů pro jednotlivé resorty. Její součástí budou i novely motoristických zákonů. Ministerstvo dopravy nejdále pokročilo ve věcném záměru novely zákona číslo 361 z roku 2000 o provozu na pozemních komunikacích.

Ten bude obsahovat tak zásadní změny, jako je zavedení bodového systému postihu řidičů za dopravní přestupky či zvýšení pravomocí dopravní policie, aby mohla hned na místě odejmout například opilému motoristovi řidičský průkaz a zabránit mu, aby se svým vozidlem pokračoval v jízdě.

Peníze za pokuty už ne policistům

Notně se přitvrdí také postihy řidičů. Policisté však mají přijít o možnost vybírat od provinivších se motoristů hned na místě peníze za blokové pokuty. "Důležité je, aby jakékoli finanční plnění už nebylo mezi řidičem a policií. Bodové i finanční ohodnocení přestupku by měl provádět krajský úřad," zdůraznil Šimonovský.

Věcný záměr novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, tedy pravidel silničního provozu, půjde do vlády v srpnu nebo v první polovině září. Následovat budou návrhy novel zákonů o autoškolách a o technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Tyto a další změny mají přispět k tomu, aby silničních nehod konečně ubylo. Vždyť za posledních deset let při nich v ČR zahynulo 13 404 lidí, tedy slušně velké město. Celkové hmotné škody přesáhly 62 miliard korun.

Varující srovnání

Zvláště varující je, že v naší republice umírá ročně na silnicích v přepočtu na počet obyvatel až dvaapůlkrát více lidí než v zemích západní Evropy. Například v roce 2001 bylo v Česku na jeden milión obyvatel usmrceno při silničních nehodách 203 osob, ale ve Velké Británii pouze 58.

Neméně znepokojivá je skutečnost, že zatímco v ČR loni narostl počet usmrcených při nehodách ve srovnání s rokem 1980 o třináct procent, v Maďarsku poklesl téměř o čtvrtinu a v Polsku i na Slovensku o více než tři procenta. Přitom tyto státy prošly po roce 1989 podobně bouřlivou motorizací jako Česká republika.

Podle akčního programu silniční bezpečnosti, který vypracovala Evropská komise, by se měl do roku 2010 snížit počet obětí nehod o celou polovinu. A to se v Česku bez účinnější strategie sotva může podařit.