Dohoda je sice podle očekávání kompromisem, při němž obě strany ustoupily ze svých krajních požadavků, přesto je tiskem i hospodářskými kruhy hodnocena jako průlomová. Znamená totiž po létech strnulosti předpoklady pro podstatně pružnější stanovování pracovní doby, které by mělo přinést další dynamiku do ekonomického vývoje země.

Napříště bude například možné, aby zaměstnavatel dohodl se zaměstnanci podle potřeb podniku zavedení 60hodinového pracovního týdne (tedy 12hodinových směn), a to po dobu až 24 týdnů za rok. Není přitom povinen platit zaměstnancům žádné příplatky, ale musí jim po osmi týdnech poskytnout dva týdny volna.

Bude také možné dohodnout místo obvyklé osmihodinové 10hodinovou pracovní dobu, kterou může zaměstnavatel kompenzovat buď příplatky, náhradním volnem,nebo zavedením čtyřdenního pracovního týdne. O ten bude podle předběžných průzkumů mezi zaměstnanci velký zájem.

Zaměstnavatelům ukládají dohody, které by měl na podzim schválit ve formě novely zákoníku práce rakouský parlament, pečlivé vedení záznamů o jednotlivých pracovnících a jimi odpracovaných hodinách, v opačném případě jim budou hrozit výrazně zvýšené pokuty. Dosud se totiž také často pracuje přesčas, ale zaměstnavatel to nikde nevykazuje a krátí tak předepsané odvody.

Za každou hodinu navíc 25procentní příplatek

U přesčasů nastávají vůbec největší změny. Zaměstnavatel je například povinen přesčasy vyplatit zaměstnanci až tehdy, pokud mu je v průběhu tří měsíců nevykompenzoval pracovním volnem.

Nejvíce by ale na nových pravidlech měli vydělat pracovníci na částečný úvazek, kterých je v Rakousku asi tři čtvrtě miliónu. Za každou odpracovanou hodinu nad dohodnutou dobu jim bude náležet příplatek ve výši 25 procent, což dosud neplatilo, přestože pracovníci, většinou pomocnice v domácnosti, byli mnohdy nuceni pracovat déle. I zde je ale možná kompenzace udělením náhradního volna v průběhu tří měsíců.