Brusel je tak ve svých odhadech pesimističtější než české ministerstvo financí, které pro rok 2007 předpovědělo růst 5,3 procenta.

Zhoršení výhledu však nepotkala jen výkonnost české ekonomiky, ale týká se i schodku veřejných financí. Komise očekává, že letos dosáhne 3,9 procenta HDP, přičemž ministerstvo financí odhaduje rovná čtyři procenta HDP. V roce 2008 by se měl deficit snížit jen mírně na 3,6 procenta.

Česká republika tak ani příští rok nebude plnit kritéria nutná pro přijetí eura. V roce 2004 se totiž zavázala, že v roce 2008 klesne deficit na 2,7 procenta HDP. Podle EK stojí za neplněním závazků především nárůst sociálních výdajů před volbami v loňském roce.

Důvod k optimismu naopak dávají statistiky nezaměstnanosti. V letošním roce by měl počet nezaměstnaných klesnout až na 6,4 procenta (podle metodiky Eurostatu) a v roce 2008 dokonce až na 6,1 procenta.

Jarní prognóza Evropské komise pro Česko (v procentech)
ukazatel 2006 2007 2008
HDP 6,1 4,9 4,9
Inflace 2,1 2,4 2,9
Deficit veřejných financí -2,9 -3,9 -3,6
Nezaměstnanost 7,1 6,4 6,1

Podle Bruselu se v letech 2007 až 2008 pomalu začne měnit struktura hospodářského růstu. Více by jej měla podporovat domácí poptávka, přičemž vývoz by mohl mírně oslabit kvůli dalšímu posílení koruny. Tempo spotřeby domácností se bude mírně snižovat až na 4,4 procenta v roce 2008, ze 4,7 procenta v letošním roce.

Rychleji by naopak měly růst spotřebitelské ceny. Komise předpovídá, že letos bude inflace činit 2,4 procenta a v roce 2008 dokonce 2,9 procenta. Tyto odhady jsou však optimističtější než v případě ministerstva financí, které pro příští rok počítá s inflací 3,2 procenta.

Podle jeho zástupců bude ovlivněna reformou veřejných financí, především plánovaným zvýšením snížené sazby DPH z pěti na devět procent.

Slovensko zůstane tygrem

Naopak Slovensku Brusel předpověď letošního růstu zvýšil - o více než procentní bod na 8,5 procenta HDP. Rychleji bude klesat nezaměstnanost a rozpočtový deficit se dostane pod tři procenta HDP, tedy pod hranici potřebnou pro přijetí eura.

Motorem růstu má být domácí poptávka a zahraniční investice. Jejich dopad vyvrcholí během letošního roku, kdy budou dokončeny exportní kapacity stavěné na Slovensku. Stejně tak růst na Slovensku podpořila lepší ekonomická situace v zahraničí.

Komise zvýšila prognózu ekonomického růstu Slovenska proti své podzimní zprávě, kdy pro rok 2006 počítala se 6,7 procenty HDP a pro letošek se 7,2 procenta. Podle prognózy činil loňský růst 8,3 procenta, letos to bude 8,5 a příští rok se tempo sníží na 6,5 procenta vzhledem ke snižování investic a spotřeby.