Česko se tak řadí v EU mezi země s nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Současně byl v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenán největší meziroční pokles nezaměstnaných od roku 1993. Čísla a mezinárodní srovnání zaměstnanosti a nezaměstnanosti v zemích EU zveřejnil včera evropský statistický úřad Eurostat.

Nabídka míst roste

Výrazný růst ekonomiky, kterou zaznamenáváme poslední dva roky, a příliv zahraničních investic tak má pro české zaměstnance podobu stále větší nabídky pracovních míst, shodují se čeští i zahraniční analytici. Počty lidí bez práce klesly ve všech krajích země. Vyšší zaměstnanost než Česko má Dánsko (78,2 procenta), Finsko a Švédsko či Německo. EU jako optimální cíl pro míru zaměstnanosti stanovila 70 procent.

Vysoká míra zaměstnanosti je ekonomicky významná proto, že čím více lidí je zaměstnaných, tím větší je počet plátců daně, což současně umožňuje pokles daňových sazeb.

Vysokoškoláci práci mají

Nejméně nezaměstnaných najdeme v Česku mezi vysokoškoláky, kde míra nezaměstnanosti dosahuje 1,5 procenta, uvádí analýza Českého statistického úřadu. Nízká nezaměstnanost je i mezi osobami s úplným středním vzděláním s maturitou (3,8 procenta). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (21,8 procenta) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených.

Podle ČSÚ v Česku trvale ubývá pracovních míst v zemědělství a roste počet lidí zaměstnaných v průmyslu a službách. Česko ve srovnání s ostatními zeměmi EU získalo prvenství v podílu počtu zaměstnanců působících v průmyslu a stavebnictví. Zaměstnaností ve službách se ale řadíme zatím na dolní půlku tabulky zemí evropské pětadvacítky, kdy ve službách působí 55,9 procenta práceschopného obyvatelstva. V Nizozemsku je to ale 73 procent, ve Velké Británii 76,4 procenta.

V Česku se od počátku letošního roku výrazně zvýšil i počet podnikatelů (o 26,4 tisíce osob), zejména podnikajících v oboru prodej a nákup nemovitostí a účetnictví. Česko má podle Eurostatu i třetí nejvyšší počet pracovníků, kteří pracují na plný pracovní úvazek (po Maďarsku a Slovensku). Naopak pracovníků, kteří pracují na částečné úvazky, zaznamenáváme pouze 4,4 procenta z počtu zaměstnaných.

Eurostat při vykazování nezaměstnanosti porovnává ve všech zemích EU metodou ILO, kdy za nezaměstnané jsou považovány osoby, které ve sledovaném období neměly žádné zaměstnání, nepracovaly za žádnou odměnu, ale aktivně hledaly práci, do které byly ochotny nastoupit do dvou týdnů. Údaje Eurostatu se tak liší od údajů úřadů práce a MPSV, které vycházejí z počtu registrovaných nezaměstnaných a počítají je jinou metodikou. Podle MPSV je míra nezaměstnanosti 7,7 procenta.

Míra zaměstnanosti 15-64letých v EU v procentech

Dánsko 78,2
Švédsko 74,7
Nizozemí 74,7
Rakousko 71,9
Finsko 70,8
Německo 67,7
ČR 65,4
Francie 63,4
Belgie 61,2
Slovensko 59,9
Itálie 58,4
Maďarsko 57,6
Polsko 55,6

Zdroj: Eurostat