Oznámila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Proti loňskému prvnímu čtvrtletí ubylo letos i prostonaných dnů - ČSSZ jich eviduje celkem 29,2 miliónu, což je je o čtyři procenta méně než ve stejném období roku 2006. K největšímu meziročnímu poklesu došlo v Moravskoslezském kraji, a to o 4,8 procenta.

Leželo se hlavně s chřipkou

Nejčastěji lidé v prvním čtvrtletí marodili s nemocemi dýchací soustavy, kvůli nimž doma strávili v průměru 15,8 dne. Mezi tyto nemoci patří i akutní infekce dýchacích cest a chřipka. Ta si 1. čtvrtletí vyžádala celkem 112 580 ukončených pracovních neschopností, 1,6 miliónu prostonaných dnů a průměrně trvala 14,1 dne.

Déle byly nemocné ženy. Ty stonaly 32,2 dne, zatímco u mužů pracovní neschopnost trvala přibližně 30,55 dne. Rekordmany v délce neschopenky jsou muži nad 60 let (51,2 dne) a ženy od 50 do 59 let (41,3dne). Nejrychleji se "kurýrovali" zaměstnanci mladší 20 let - muži 14,8 dne, ženy 18 dní.

Na pracovní neschopnost má vliv mj. výše mzdy, nezaměstnanost v regionu i věk pracovníků. Například některé firmy se zaměstnanců v předdůchodovém věku snaží zbavit. Protože lidé ještě nemají nárok na penzi, bývají nemocní.

Průměrná délka pracovní neschopnosti v krajích, v Brně a Praze, 1. čtvrtletí 2006 a 2007
Kraj 2006 2007
Jihočeský 33,6 31,5
Jihomoravský 37,2 33,6
Karlovarský 33 29,6
Královéhradecký 33,5 30,7
Liberecký 33,5 30,6
Moravskoslezský 41,3 37,9
Olomoucký 38 33,9
Pardubický 33,3 30,3
Plzeňský 33 29,5
Středočeský 31,3 28,4
Ústecký 36,1 31,4
Vysočina 33 30
Zlínský 40 35,1
Praha 29,1 26,2
Brno 35,1 30,2
Průměr Česko 34,7 31,3
Zdroj: ČSSZ