Analýza se zaměřila na poměry 433 000 zaměstnanců nad 50 let, kteří působili v 16 000 institucí a firem. Srovnává jejich příjmy do roku 2004. Podle autorů se situace do současnosti ale příliš nezměnila.

Lidé nad 50 let tvoří přes 30 procent zaměstnanců v podnikatelské sféře a 32 procent v nepodnikatelské sféře. V porovnání se zahraničím, například se západními státy EU, je tímto pracovní trh v ČR deformovaný. Tamní starší lidé si jako zkušenější vydělávají více, než pracovníci mladší. Čeští zaměstnavatelé mají ale zájem o mladší lidi, kteří tak ty starší vytlačují.

V roce 2004 v privátním sektoru lidé mezi 40 a 49 lety pobírali v průměru 21 333 korun hrubého a mezi 50 a 55 lety 20 086 korun.

Více pracují starší vysokoškoláci

Lidí ve věku mezi 50 a 54 roky je podle analýzy zaměstnáno 91 procent mužů a 86 procent žen, od 55 do 59 let je to 81 procent mužů a 46 procent žen. Ve věku 60 až 64 let je to pak 31 procent mužů a 13 procent žen. Pracující pětašedesátníci jsou podle zprávy spíš rarita, představují asi půl procenta pracovníků. Menší výdělky totiž lidi nemotivují k tomu, aby zůstali v práci i po dosažení důchodového věku. V práci tak zůstávají většinou jen vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří jsou hůře postradatelní.

Trh práce nejrychleji opouštějí lidé s nižší kvalifikací. Ve vyšším věku naopak roste podíl zaměstnaných vysokoškoláků a vysokoškolaček. Starší zaměstnanci působí častěji ve středních a větších organizacích a firmách. V průmyslu vydělávají asi 94 procent průměrné mzdy, v dopravě a spojích 95 a ve školství 84 procent. Ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení mají naopak 112 procent. Příjmy v nepodnikatelské sféře se řídí tabulkami, které délku praxe zohledňují.