"Naposledy se státu nepodařilo upsat celý nabízený objem dluhopisů v květnu roku 2001," upozornil Marek Bilík z firmy Atlantik finanční trhy. Včera ministerstvo financí nabídlo pětileté dluhopisy s úrokem 2,9 procenta.

Jak oznámila Česká národní banka, z nabízeného objemu 14 miliard korun upsali investoři cenné papíry pouze za zhruba šest a půl miliardy. Zbytek musel upsat stát sám prostřednictvím ministerstva financí. Neúspěch aukce vyvolal i pokles cen ostatních dluhopisů na českém trhu.

Doposud poptávka převyšovala nabídku

Ještě nedávno přitom bylo běžné, že o státní dluhopisy byl velký zájem a nabídka většinou nedokázala uspokojit poptávku. "Například při poslední aukci desetiletých dluhopisů, která proběhla před měsícem, bylo nabízeno stejných 14 miliard, ale poptávka dosáhla 22 miliard," připomněla Markéta Šichtařová z Volksbank. 

 poslední době se ale poptávka snižuje nejen u nás, nýbrž i v západní Evropě. "Na některých vyspělých trzích se investoři odklánějí od dluhopisů k investicím do akcií, protože očekávají ekonomický růst. Na trzích tak panuje nedůvěra v tento druh cenných papírů," řekl k situaci na trhu analytik Československé obchodní banky Marek Fér. Nedávno například Německo prodalo své papíry s mnohem nižším převisem poptávky, než bývalo zvykem.

Nálada investorů se z velkých trhů samozřejmě přelévá i na trhy malé, jakým je ten český. "Investoři dali České republice najevo, že jí už nejsou ochotni půjčovat tak levně. Doposud se dařilo získávat peníze levněji, než Německo, jehož bondy (státní dluhopisy - poznámka redakce) představují pro české jakousi referenční úroveň. Toto období zřejmě skončilo," soudí Miroslav Brabec z Raiffeisenbank.

Nabízí srovnání s Maďarskem, které má stejné hodnocení úvěrové důvěryhodnosti (takzvaný rating) jako ČR a naposledy nabídlo své papíry s výnosem vyšším o téměř půl procentního bodu. Státní kasa tak nyní bude muset potřebu více než sedmi miliard korun profinancovat z jiných zdrojů, než ministerstvo financí očekávalo. Aktuálně zřejmě nepůjde o zásadní problém. "Odhaduji, že stát asi bude mít rezervu z dřívějších emisí pokladničních poukázek. Je to důvěryhodný partner, takže kdyby bylo třeba, peníze sežene," míní Brabec.

Další aukce mohou být ještě složitější

Problém spíš spočívá ve skutečnosti, že v srpnu hodlá ministerstvo financí prodat další emisi dluhopisů za 15 miliard korun. Navíc má jít o papíry s patnáctiletou splatností. Protože se v budoucnu čeká spíše růst úrokových sazeb, než jejich pokles, měly by se tak dluhopisy s výnosem odvozeným od dnešní ceny peněz na mezibankovním trhu, prodávat hůř než pětileté, pokud nezaujmou svým úrokem.

Do konce roku ještě přijdou další aukce, mimo jiné na deset let. Úspěšnému úpisu by určitě pomohlo, kdyby oslabily ceny akcií a investoři se od nich opět trochu odvrátily. "Ačkoliv se vysvětlení může zdát až příliš zvláštní a prosté, pravděpodobně byl nezájem způsoben jakýmsi prázdninovým syndromem. Prázdninové a dovolenkové atmosféře podléhají i obchodníci v bankách a jednoduše uzavírají méně obchodů než obvykle. Vlastníci dluhopisů tedy nemají důvod k panice," nabízí optimismus před další aukcí Šichtařová.

Naopak Bilík z Atlantiku nabízí černější výhled: "Na státní finance bude mít neúspěch aukce velmi negativní dopad, jelikož z toho plyne pro vládu nutnost najít jiné zdroje financí. Vyplývá z toho, že škrty v rozpočtu a další opatření spojená s reformou budou muset být větší než vláda doposud naznačovala."