"Není to nic neobvyklého, protože se jedná o zásahy, které změní život deseti miliónům lidí a ovlivní ekonomiku. Panuje na to řada názorů, všude v Evropě jsou diskuse velmi tvrdé," řekl Právu ekonom Jan Švejnar.

Česko má ale podle politologů při projednávání reformy určité specifikum. Projednávání reformy totiž zdramatizovala samotná vláda. Především avizovanou neochotou se vůbec bavit o možných korekcích navržené vládní reformy či výhrůžkami, že když reforma v předložené podobě neprojde, vláda padne. To popudilo i její možné zastánce a podpořilo kritické hlasy opozice.

"Je to vydírání," uvedl předseda nejsilnější opoziční strany ČSSD Jiří Paroubek.

Problémy s návrhy i uvnitř koalice

Koaliční vláda má ale problémy i s vlastními poslanci. Poslanci všech tří koaličních stran se s návrhem reformy jako s hotovou věcí seznámili o čtyři hodiny dříve než veřejnost. Jednotlivé koaliční strany navíc o ní jednali až po schválení vládou.

Navíc řadě z nich - a to nejen z ODS, ale i KDU-ČSL - se řada opatření reformy nelíbí. Zejména její dopady na střední vrstvy občanů či přílišné škrty v sociální oblasti, ale jako v případě skupiny kolem poslance ODS Vlastimila Tlustého i celková filozofie reformy. Vláda v současnosti proto mírně ubírá na razanci - pokud se objeví zajímavý nápad, jsme ochotni o něm jednat, vysvětluje ministr Nečas.

Řady kritiků sílí

Proti reformě v podobě, v jaké ji představila vláda, se již vytvořila poměrně široká fronta nesouhlasu - proti vystoupily odbory i parlamentní opoziční strany. Dopady reformy na jednotlivé skupiny obyvatel nevyvolávají nadšení. Nejpočetnější skupiny zaměstnanců nezískají z reformy prakticky nic, spíše se budou muset měnit rodinné rozpočty. Proti reformě začínají brojit nebo se jí vážně obávat i celé skupiny občanů. Tělesně postiženými počínaje, učiteli ohroženými propouštěním a zaměstnanci, kteří přijdou o stravenky a režijní jízdenky, konče.

Vládní reformě chybí kritická alternativa i odborná diskuse, kritizují přípravu reformy ekonomičtí analytici.

Opozice kritizuje, vlastní návrh nemá

Vláda ale může na kritiku účinně reagovat - například tím, že nikdo zatím nedal žádný ucelený alternativní návrh. Opozice se zatím soustřeďuje pouze na negaci a kritiku, jak ale řešit deficit veřejných rozpočtů, neřekla. Nelze hovořit o potřebě reforem a stále každý rok mít schodek rozpočtu kolem sta miliard.

Navíc přílišný tlak proti reformě může současně sjednotit i řady koalice. Každá reforma je totiž podle ekonomů, ale i představitelů Svazu průmyslu lepší než žádná reforma.

Klaus: je to kompromis

Vládní reforma veřejných financí vznikla podle prezidenta Václava Klause jako nutný kompromis koaličních stran. Kritici včetně poslance Tlustého by si měli uvědomit, že ODS nevyhrála volby se ziskem 51 procent hlasů a reforma nemůže plně kopírovat její předvolební záměry.

Obdobný názor má i premiér Topolánek - pro pravici není reforma krystalicky čistá, pro levici je příliš tvrdá. Rozhodující je, aby byla prosaditelná, řekl při veřejné prezentaci reformy veřejných financí.

Současný boj o podobu a prosazení reformy, zakopání se do předem připravených pozic, absence odborné diskuse a snaha prosadit určitou verzi stůj co stůj nevěstí nic dobrého pro další fázi reformy, která je přitom klíčová.

Jak říká šéf ČSSD Paroubek, takto uvedená a připravená reforma vyvolá ve Sněmovně spíše hádky než diskusi. To by se ale mohlo stát osudným pro reformu důchodů a zdravotnictví. Jen tyto dvě reformy totiž přinesou očekávaný zvrat do veřejných financí. Tady je konsenzus politiků, odborníků ale i veřejnosti zcela nezbytný.