Jde o to, že daň 15 procent se uplatní nikoli jako dosud ze skutečné mzdy zaměstnance, po odpočtu pojistného, ale z tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda, která zahrnuje jak pojistné, které platí sám zaměstnanec, tak pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel.

Oproti dnešku tedy zaplatí daň i z pojistného. Obě části pojistného byly dosud osvobozeny od daně. Zaměstnancům se touto operací zvýší základ daně o 54 procent.

Příklad: zaměstnanec s 20 tis. hrubého a jedním dítětem

Například náš zaměstnanec má dnes základ daně 17 500 korun (20 000 minus pojistné 2500), nově bude mít základ daně 27 000 korun (20 000 krát koeficient 1,35). Sazba daně sice zůstane stejná ve výši 15 procent, ale vzhledem ke zvýšenému základu daně fakticky činí 23,1 procenta.

Po výpočtu daně je třeba pamatovat na slevy na dani. Podstatně se zvedly, například základní na poplatníka ze 600 na 2070 korun měsíčně, daňové zvýhodnění na dítě stouplo z 500 na 870 korun měsíčně. Uplatnit základní odečet 2070 korun bude nově moci i zaměstnaný důchodce.

Dalším krokem je výpočet pojistného. Tady dejte velký pozor. Pojistné se nebude počítat ze superhrubé mzdy, jak by se na první pohled mohlo někomu zdát, ale jako dosud ze skutečné mzdy. V našem případě z hrubé mzdy 20 000 korun. Pojistné (zdravotní a sociální) pak činí 12,5 procenta z hrubé mzdy, to je 2500 korun. Výše pojistného se tedy nijak nemění. Jedinou výjimkou budou lidé s velmi vysokými platy. Od ledna totiž bude strop pro placení pojistného ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy okolo 80 000 korun.

Čistá mzda se vypočte tak, že od skutečné hrubé mzdy (v našem případě 20 000 korun) se odečte daň a pojistné.