Jestliže v otázce postupného sbližování sazeb spotřebních daní u tabáku a alkoholu panuje mezi poslanci víceméně shoda, problém nastává při konkrétních dopadech zdražení.

Některým opozičním poslancům se nelíbí, že nejvíce zdraží levné druhy cigaret, které kupují sociálně slabší vrstvy, zatímco u dražších druhů které kupují příjmově vyšší skupiny bude zvýšení cen menší.

Petry zdraží o 8 korun

Levné cigarety totiž zdraží až o 32 procent; nejprodávanější značka Petra o 20 % - namísto současných 40 bude stát o osm korun více.

Nejméně postihne zvýšení cen nejdražší značky jako Marlboro - o 17 procent. Nepoměr ve zdražení a největší postižení levnějších druhů vyplývá z toho, že vláda zavádí institut tzv. minimální daně.

Je to přitom nepovinné opatření, evropská pravidla ho nepožadují, stanovují jen strop pro tuto daň. Vláda ale navrhuje v zákoně o zvýšení spotřebních daní, která je právě projednává ve Sněmovně, prakticky zavést stoprocentní limit této minimální daně - 98 procent.

To právě bude v praxi znamenat, že nejlevnější značky cigaret budou muset být zdraženy daleko více než ty ostatní (až o několik korun), protože dosud mohly vycházet z nižších úrovní minimální daně.

Bude se více pašovat

Cílem plošného uplatnění tzv. minimální daně je podle Ministerstva financí snaha vlády zajistit do státní pokladny maximum odvodů spotřební daně z prodeje cigaret.

Kritici vládního návrhu poukazují na dvě věci. Pokud dojde k výraznému zdražení levných, nejvíce kupovaných druhů cigaret, dotkne se toto opatření sociálně slabých vrstev.

Navíc se otevře prostor pro rozvoj pokoutní výroby a pašování cigaret, protože tento obchod se bude daleko více vyplácet než dosud. Pašování a pokoutní prodej snižuje množství oficiálně prodaných cigaret, tedy v konečném efektu snižuje i objem vybrané spotřební daně.

Vláda přitom může využít minimální sazbu s určitou rezervou, například 90% limitu: zdražení levnějších cigaret by nemuselo být tak výrazné.