"Absolventi nebudou mít automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti, jako je tomu doposud. Naší snahou je, aby mladí lidé, kteří absolvují školu, měli jednak větší motivaci pro hledání zaměstnání, a jednak aby získali určité návyky, že musí ráno vstát, že někam jdou do práce," zdůvodnil svůj záměr Škromach v úterý na tiskové konferenci.

Záměr je zahrnut v novém zákoně o zaměstnanosti, který teprve čekají jednání v tripartitě, ve vládě a následně v parlamentu. Proto Škromach předpokládá, že pokud bude nakonec záměr schválen, začne platit až někdy v polovině příštího roku. "Nový zákon by měl na jedné straně výrazněji motivovat k hledání zaměstnání i za podpory úřadů práce, a na druhé straně by měl výrazněji znevýhodnit ty, kteří tento systém zneužívají a k práci je to nemotivuje," prohlásil Škromach.

Nejde prý o úsporu

Škromach popírá, že by tak chtěl ušetřit peníze vydávané v současnosti na podpory v nezaměstnanosti mladým lidem: "Naším cílem není ušetřit ty finanční prostředky, které jsou dnes poskytovány na podporu v nezaměstnanosti pro absolventy. Tyto prostředky chceme použít jako motivaci k tomu, aby se mladí lidé zúčastňovali rekvalifikací a individuálních plánů za pomoci úřadů práce. Aby si lépe mohli najít zaměstnání. V podstatě by to měla být určitá motivace k aktivitě," zopakoval Škromach.

Podle něj nebudou mladí lidé ztrátou automatického nároku na podporu ani finančně strádat, neboť budou po tu dobu zajištěni sociálními dávkami.

Škromach rovněž tvrdí, že mnozí nárok na podporu budou mít, neboť do podmínky na její získání - odpracovat dvanáct měsíců za poslední tři roky - se budou započítávat studentské brigády. Ovšem jen ty, které bude možné vykázat řádnou smlouvou o pracovním poměru.

Škromach předpokládá nejen to, že opatření povede ke snížení nezaměstnanosti absolventů škol, ale i to, že se omezí zneužívání podpor. Podle něj se mnozí, kteří ukončí střední školu a jdou na vysokou školu, v době prázdnin přihlásí na úřadu práce: "Tady stráví dva tři měsíce a v podstatě tím mají zaplacené prázdniny. Myslím si, že to není správné a je potřeba to omezit," uvedl ministr.

I v zahraničí je nutná praxe

Zdůraznil, že navrhovaný systém je naprosto srovnatelný například s praxí ve Spolkové republice Německo. I tady platí, že k získání nároku na dávku v nezaměstnanosti je zapotřebí odpracovat 12 měsíců v posledních třech letech. V Rakousku zase mladí do 25 let musí odpracovat alespoň 26 týdnů, aby měli nárok na podporu v nezaměstnanosti. "Není země, kde by měli absolventi ihned po ukončení školní docházky stejné podmínky, jako kdyby pracovali, jak nyní platí u nás," dodal Škromach.