Za prací je ochotna dojíždět čtvrtina Čechů

Možnost stěhovat se za prací připustilo necelých 18 procent lidí, tedy asi každý šestý občan.

Dojíždět za prací jsou více ochotni především vysokoškoláci. Vyplývá to z průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Z průzkumu CzechInvestu v Ústeckém kraji vyplývá, že polovina dotázaných chce dojíždět do práce maximálně půl hodiny, 36 procent by tolerovalo dojíždění do jedné hodiny. 60 procent dotázaných není ochotných se vůbec stěhovat za prací, 20 % by se přestěhovalo maximálně v hranicích okresu.

Vliv na ochotu dojíždět za prací má především hustota veřejné dopravy, ale i plynulost dopravy na silnicích, upozorňují sociologové. Pro čas strávený dojížděním není totiž rozhodující vzdálenost v kilometrech, ale spíše možnosti spojení. I při přejíždění z jednoho na druhý konec Prahy lze strávit cestováním hodinu a půl či více.

Ekonomické důvody ale přitom vedou spíše k omezování spojů, návalům, poruchám v dopravě, ty zase k většímu používání aut. Půl miliónu vozů denně na silnicích jen z důvodů dopravy do práce se zase nelíbí ekologům.

Lidé budou muset za prací dojíždět v podstatně větší míře než dosud, říkají nejen podnikatelé, ale i sociologové. Ekonomický tlak přinutí lidi měnit svoje zvyky, ty zase budou tlačit na investice do silnic či do provozování hromadné dopravy.

To potvrzují i statistici. Už v současnosti denně dojíždí například mezi obcemi či mezi městskými čtvrtěmi za prací přes milión mužů a žen, dalších 800 tisíc dojíždí na delší vzdálenost. A nedojíždějí jen mladí pracovníci. Největší část dojíždějících tvoří lidé ve věku mezi 30 až 50 roky. Trénink na budoucí dojíždění do zaměstnání absolvuje denně i 600 tisíc žáků a studentů, kteří jezdí do škol.

Dojíždění stresuje a ničí rodinné vztahy, upozorňují lékaři a psychologové. Lidé, kteří pravidelně dojíždějí do práce, jsou podle studie britských vědců vystaveni většímu stresu než piloti bojových letadel, protože se ocitnou v situaci, kterou sami nemohou - například při dopravní zácpě či zpoždění vlaků - ovlivnit.

Že dojíždění s sebou přináší stres, potvrdila nedávno stávka dopravců v Ústeckém kraji, kdy se ze dne na den nemohly dostat do práce tisíce lidí. "Ano, dojíždění unavuje, stresuje," potvrdila Právu psychiatrička Dana Kertézsová.

"Problémy s dojížděním vyvolávají úzkost, což je projev stresu, to se zase projevuje zvýšenou únavou, což je zase přirozená obrana organismu," vysvětlila. Dojíždějící pracovník pak může podle ní podávat i horší pracovní výkon.

Dojiždění stojí i peníze, započítáme-li propálený benzín či úhradu za cenu jízdenek či tramvajenek. Proto, jak upozorňuje studie PriceWaterCoopers, v řadě zemí patří náklady na dojíždění k položkám, které lze uplatnit při daňovém přiznání jako odpočitatelnou položku.

V Rakousku si lze například odečíst ze základu daně 132 eur ročně, v Německu je paušál na dopravu 920 eur ročně a ještě lze uplatnit náklady na dopravu až do výše 4500 eur, v Nizozemsku je paušál 1357 eur ročně.

V Česku zatím podobné odečty u fyzických osob nejsou možné.