Zdražování Melcher vysvětlil nutnými investicemi do čištění odpadních vod podle požadavků EU, výdaji na obnovu a údržbu mnohdy zastaralé infrastruktury a vzestupem nákladů vodárenských firem.

Melcher tvrdí, že Češi za vodu platí stále výrazně méně než lidé v západní Evropě. Tamní, zhruba dvojnásobné úrovni se cena v tuzemsku bude postupně přibližovat, soudí Melcher. Asi 80 procent nákladů tuzemských vodáren se již pohybuje na hladině západní Evropy, dodal.

Evropské ceny, domácí platy?

Někteří odborníci ale upozorňují na to, že ceny vodného a stočného musejí zůstat sociálně únosné, což podle pravidel EU znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat dvě procenta jejich hrubého příjmu. Na západ od českých hranic je voda v přepočtu dražší, ale na jiné úrovni jsou i příjmy, podotýkají. Podle Melchera práh sociální únosnosti v tuzemsku nebyl překročen, i když jsou velké regionální rozdíly.

Šetříme stále víc

České domácnosti spotřebovávají po roce 1989 vody stále méně. Předloni to bylo v průměru již pod 100 litrů, přesně 98,9 litru na osobu a den, proti 171 litrům před 16 lety. Mezi důvody klesající spotřeby patří vedle růstu cen vody stále úspornější spotřebiče používané v domácnostech.

Odborníci přitom předpokládají, že pokles by se měl již zastavit. Spotřeba v domácnostech je už totiž při spodní hranici vyspělé Evropy. Například v sousedním Německu průměrná domácnost spotřebuje 112 litrů vody na hlavu za den.

V počtu vodovodů jsme na špici

V průměrném údaji se ale odráží i to, že Česko má vysoké napojení obyvatel na vodovody, které jsou zavedeny i tam, kde lidé hodně využívají ještě lokální zdroje, jako jsou studny. Na vodovod je v tuzemsku napojeno 92 procent obyvatel, což je v EU nadprůměr. U kanalizací je situace o něco horší, má ji zhruba 79 procent lidí.