Vyplývá to z průzkumu "Analýza názorů občanů na pokračování důchodové reformy", kterou si od agentury Faktum Invenio nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nelze se co divit, říkají sociologové. Lidé sice na výši daní obecně nadávají, ale zaměstnance s běžnými příjmy daně nijak nedeptají. Co je trápí, jsou spíše obavy, zda budou mít takovou penzi, aby mohli slušně žít, nikoli živořit. Přemýšlejí také o tom, zda si budou moci dovolit ošetření u lékaře, či zda v případě vážného onemocnění budou schopni léčbu zaplatit.

To jsou ale otázky, na které jim zatím žádná politická strana jasně a srozumitelně neodpověděla. Nejvíce tyto otázky tíží ty občany, kteří si nestačí prostřednictvím penzijního připojištění naspořit nějakou výraznou částku či nemají šanci do doby odchodu do důchodu získat nějaký významný majetek. Problém důchodů zatím nevnímají jako prioritu lidé do 29 let.

Představy jsou různé

Představy, jak by měla reforma penzí vypadat, jsou mezi českými občany velmi diferencované, potvrdil průzkum. Prakticky u žádného navrhovaného opatření na změny penzijního systému nelze zatím získat jednoznačný souhlas občanů.

Největší podporu občanů, třetinu dotázaných, získalo zavedení stropu pojistného. Čtvrtina dotázaných souhlasí s tím, aby se do doby pro stanovení počtu odpracovaných let nutných k získání penze, započítávala doba studií. Na dvacet procent dotázaných souhlasí s tím, aby se doba nutná pro získání penze z průběžného solidárního systému prodloužila z 25 na 35 let.

Pro vyšší důchodový věk jen osmina lidí

Nejmenší míru souhlasu vyvolal návrh, aby se doba odchodu do penze prodloužila na 65 let - s tímto názorem souhlasí jeden člověk z osmi.Nelze se tomu divit, potvrzují sociologové, protože reálný problém je sehnat práci po 55 letech, společnost, zaměstnavatelé stále nejsou nakloněni starším lidem.

"Do Česka totiž ještě nedorazil současný trend, kdy firmy využívají zkušenosti a potenciálu starších zkušených zaměstnanců, kteří mají nejen praxi ze zvládání problémů, ale hlavně loajalitu a zájem, aby firma nezkrachovala, a jsou ochotni pro to mnoho udělat," říká ekonom Jan Švejnar.

Pro prodlužení věku odchodu do důchodu na 65 let jsou nejčastěji vysokoškoláci, podnikatelé a živnostníci, tedy ti, kteří stejně pracují i po oficiálním dovršení věku, který umožňuje odejít na odpočinek.

V případě vlastní výdělečné činnosti by občané souhlasili s tím, že i při této činnosti by mohl být vyplácen sirotčí a vdovský důchod či plný invalidní důchod. Zákon toto neupravuje, v případě osob se zdravotním postižením, které pobírají plný invalidní důchod, se výdělečná činnost nepředpokládá.